Únava za volantem
Hladový nebo nasycený řidič, nebezpeční jsou oba

Více než polovina českých řidičů na sobě pociťuje jarní únavu. "V našem exkluzivním průzkumu to přiznalo 59 % dotázaných šoférů. Únava je přitom za volantem rizikovým faktorem, který se stává příčinou až třetiny dopravních nehod," upozorňuje tiskový mluvčí pojišťovny Generali Jiří Cívka. Odborníci z Evropské spánkové společnosti dokonce konstatovali, že únava je pro řidiče stejným rizikem jako alkohol.

"Obdobně jako alkohol totiž únava způsobuje ospalost, tím zpomaluje reakce, zhoršuje rozhodovací schopnosti a snižuje vnímavost. Že je nebezpečné řídit pod vlivem alkoholu, ví asi každý, ale málokdo si uvědomuje, že usednout za volant unavený a ospalý je stejně smrtelně nebezpečné," varuje lékařka asistenční služby Europ Assistance Jana Ježková.

Z průzkumu pojišťovny Generali vyplývá, že nejvíce pociťují řidiči únavu večer, a to plných 38 %. "Čtvrtina jich bývá nejčastěji unavená kolem poledne a jen malá část šoférů na sobě cítí únavu a ospalost ráno," doplňuje tiskový mluvčí pojišťovny Generali Jiří Cívka.

"Vloni jsme řešili po celé republice téměř šestaosmdesát tisíc dopravních nehod, o necelá dvě procenta více než v předchozím roce. Vzrostl také počet osob, které při dopravní nehodě zahynuly," doplňuje další čísla mluvčí policejního prezídia Jozef Bocán.

Zodpovědnost nechybí

Dobrá zpráva ale je, že českým řidičům je vlastní zodpovědnost, pokud usednou za volant a cestují na delší vzdálenost.

"Celých třiaosmdesát procent šoférů si na delších trasách dává pravidelné přestávky, které jsou pro organismus a udržení pozornosti velmi důležité," těší Jiřího Cívku čísla z průzkumu Generali.

"Doporučuje se, aby si řidiči dělali přestávky každé dvě hodiny nebo po každých 180 kilometrech. Pokud se však dostaví ospalost, měli by řidič zastavit dříve. Dobré také je důkladně cestu naplánovat a sledovat aktuální dopravní zpravodajství, čímž se lze vyhnout některým případným komplikacím v průběhu cesty spojeným se stresem. Ideální je cestovat se spolujezdcem, který může dávat pozor na příznaky únavy řidiče," tvrdí Jozef Bocán.

Po méně než dvou hodinách si ale pauzu dává jen 28 % českých řidičů, většina (58 %) zastavuje na přestávku až po více než čtyřech hodinách za volantem. A celých 12 % šoférů vydrží za volantem na jeden zátah až šest hodin.

"Šest hodin za volantem je už ale příliš dlouhá doba, pozornost člověka rapidně ochabuje. Prvním příznakem, že by si člověk měl udělat při řízení přestávku, je zívání, ale může to být i necitlivost či brnění prstů, pocit těžkých víček, nervozita či zhoršené vidění, které jsou projevem únavy," říká Jana Ježková.

Přestávky řidičů navíc nebývají nijak dlouhé, více než polovina z nich (52 %) si odpočine od řízení jen na maximálně čtvrt hodiny, 44 % neusedne za volant dřív než za 30 minut a jen 4 % si dávají na delší trase hodinovou pauzu. Když už zastaví, nejčastěji během pauzy jedí a pijí, tuto možnost zvolilo v průzkumu celkem 53 % dotazovaných.

Jídlo přináší únavu

"Po přijetí stravy se ale v lidském těle přesune krev do oblasti žaludku a střev, a v důsledku toho se mírně sníží prokrvování ostatních částí těla, což má za následek zvýšenou únavu a ospalost. Proto by řidiči neměli usedat za volant třeba hned po obědě a rozhodně nejíst za volantem," říká lékařka Jana Ježková a dodává: "I hladový řidič může být "nebezpečný", zvyšuje se totiž podrážděnost a nervozita."

Polovina Čechů, kteří jsou aktivními řidiči, přitom přiznává, že na ně stoprocentně padne únava, když si dají vepřo-knedlo-zelo. Problematická z hlediska následné únavy je pro ně také svíčková, smažený sýr s hranolky, guláš nebo sladká jídla.

Druhou nejčastější činností českých řidičů během přestávek jsou procházky (39 %), jen minimum lidí odpočívá, telefonuje nebo posílá SMS nebo spí.

"Během přestávky se doporučuje alespoň krátký spánek a než řidič nastoupí zpátky do auta, měl by si zacvičit či se projít, aby okysličil organismus. Aktivní procvičení ale pomáhá jen krátkodobě. Pokud se člověk opravdu cítí unavený, měl by zastavit a delší dobu spát. Rozhodně nepomáhá k zlepšení kondice krátkodobě ani dlouhodobě kouření, které snižuje okysličení organismu, a kouření při řízení je přímo hazardem," varuje Jana Ježková.