Jubileum
Hlavní třída Ameriky je stoletá. A pořád slouží

První transamerickou silnicí, která spojovala východní a západní pobřeží USA, se stala před 100 lety Lincoln Highway. Silnice, která v délce téměř 5500 kilometrů vedla z New Yorku do San Franciska, přinesla prosperitu do mnoha měst či vesnic zejména na západě země. Silnice, přezdívaná "hlavní třída Ameriky", byla otevřena 31. října 1913; dalších 13 let chybělo do otevření slavné dálnice Route 66, která v listopadu 1926 také spojila východní a západní pobřeží USA.

Lincoln Highway procházela v roce 1913 přes 13 amerických států (Kalifornie, Nevada, Utah, Wyoming, Nebraska, Iowa, Illinois, Indiana, Ohio, Západní Virginie, Pensylvánie, New Jersey a New York), v roce 1928 přibylo po změně trasy Colorado. Ve 14 státech prochází silnice více než 700 městy, městečky a vesnicemi. Po různých změnách tras měří silnice, která se nyní skládá z řady jiných silnic a dálnic (například Route 30, Route 1 či Route 93), asi 5050 kilometrů. Nejvíce se však trasou slavné předchůdkyni nyní podobá dálnice Interstate 80.

Na cestě po Lincoln Highway lze spatřit mnoho zajímavostí. V Nevadě se jede po "nejosamělejší silnici světa", ve Wyomingu na cestujícího dýchne pravý Divoký západ, v Coloradu se projíždí po vrcholcích Rocky Mountains ve výšce nad 4000 metrů nad mořem, často lze vidět nekonečná kukuřičná pole a v Indianě lze kupříkladu navštívit muzeum kdysi slavné automobilové značky Studebaker.

Podle průvodce z roku 1916 představovala tehdy cesta po silnici od Pacifiku k Atlantiku "slušný sportovní výkon" a trvala 20 až 30 dní. Na projetí silnice za jeden měsíc bylo třeba jet šest hodin denně průměrnou rychlostí neuvěřitelných 29 kilometrů za hodinu.

Lincoln Highway je bytostně spojena se jménem amerického podnikatele Carla Grahama Fishera (1874-1939). Tento pionýr automobilového průmyslu i automobilových závodů v USA stál u nejen zrodu Lincoln Highway, ale rok po jejím otevření inicioval i stavbu severojižní silnice Dixie Highway.

Lincoln Highway, která byla inspirací pro řadu umělců, prý významně ovlivnila v roce 1956 prezidenta Dwighta Eisenhowera při tvorbě zákona o novém systému amerických dálnic, jehož důsledkem byl takřka zánik slavné Route 66. Podnětem byla Eisenhowerova cesta po Lincoln Highway v roce 1919, kdy po ní z Bílého domu do San Franciska přesunoval armádní konvoj.

Rozvoj ve stavbě dálnic ve světě šel ruku v ruce s nárůstem popularity aut. První dálnice moderního typu začaly vznikat ve 20. letech 20. století, za první dálnici na světě je někdy považována italská Autostrada dei laghi, která od září 1924 spojovala Milán a Varese.

Nejhustší dálniční síť na světě je v USA, kde je na 6,5 milionu kilometrů dálnic, druhá je nejspíš Čína se sítí o celkové délce téměř čtyř milionů kilometrů.

Nejdelší mezinárodní dálnicí je Pan-American Highway, která v délce asi 48 tisíc kilometrů spojuje mnoho zemí v Severní, Střední a Jižní Americe, nejdelší dálnicí uvnitř jednoho státu je 14,5 tisíce kilometrů dlouhá okružní australská Highway 1, k dalším dlouhým patří třeba západovýchodní kanadská Trans-Canada Highway s délkou 8030 kilometrů. Nejvýše položenou dálnicí je ve výšce na 4700 metrů vedoucí Karákóram Highway mezi Pákistánem a Čínou.