Poslední červencový den před čtyřiceti lety. Z montážní linky výrobního závodu Seat v Barceloně sjíždí úplně poslední Seat 600. Model, který se objevil na trhu v roce 1957 a dnes se o něm tvrdí, že nastartoval motorizaci Španělska, však se ho také vyrobilo na 800 tisíc kusů.
Seat 600 byl neodmyslitelnou součástí každodenního života mnoha španělských rodin v 50., 60. a dokonce i 70. letech. Vyjet v tehdejší době na silnici bylo dobrodružstvím samo o sobě z mnoha různých důvodů, mezi něž patřila například špatná komunikační síť, nízká technická úroveň tehdejších vozů a nespolehlivé mechanické systémy, které se nemohou vůbec srovnávat se současnou technikou.
Jenomže tehdy stála "šestistovka" 63 tisíc peset, což je 378,54 eur (zhruba 9800 korun) v současných penězích. A tak není divu, že zájem byl ohromný a od hned do roku 1958 byla výroba zvýšena šestinásobně.
Vůz přezdívaný "pelotilla" (kulička) byl původně vybaven motorem se zdvihovým objemem 633 ccm, který poskytoval nejvyšší výkon 18 až 20 k. Po šesti letech výroby byl tento motor nahrazen jednotkou se zdvihovým objemem 767 ccm, jejíž výkon byl zvýšen na 25 k a později na 28 k pro verze D, E a L-Especial, které se vyráběly od roku 1963 po zbývajících deset let kariéry modelové řady 600. U všech variant zůstal design karoserie prakticky beze změn. Výjimkou byla změna ze zavěšení dveří vzadu na konvenční zavěšení vpředu po roce 1970.
Zvýšení zdvihového objemu bylo reakcí na tehdejší náročné provozní podmínky, ale do konce výroby se již dále neměnil. Seat 600 měl samozřejmě také další přednosti. Design karoserie maximálně využíval délku vozu 3,30 metru, takže teoreticky nalezly v interiéru pohodlí čtyři osoby a s jistými ústupky v oblasti komfortu mohlo být přepravováno pět cestujících. V praxi se však dovnitř dokázalo vtěsnat ještě několik dalších osob navíc.
A mechanici jej milovali, protože opravy byly jednoduché a levné. Náhradní díly bylo navíc možné sehnat extrémně snadno, a to nejen v autorizovaných servisech, ale i ve všech obchodech s díly a příslušenstvím. S malými i většími opravami sloužil vůz dlouhé roky.
"Prcek" dosahoval nejvyšší rychlosti 115 km/h a 1000 metrů s pevným startem ujel za 45,5 sekund. Spotřeba paliva byla 10 litrů na 100 km ve městě a 6,5 litru mimo město. Jedna náplň palivové nádrže vystačila k ujetí 461 km.
Pro porovnání - současný nejmenší model španělské automobilky Seat Mii dokáže jet nejvyšší rychlostí 172 km/h a kilometr s pevným startem zvládne za 35,4 sekundy (o 10,1 sekundy dřív). Motor se zdvihovým objemem 999 ccm poskytuje nejvyšší výkon 60 k nebo 75 k. Mii navíc spotřebuje 5,1 litru na 100 km ve městě (o 49 % méně) a pouhých 3,7 l/100 km mimo město (o 43 % méně). Mezi návštěvami čerpací stanice tak lze ujet až 945 km, což je o 484 km více.
Dalším výrazným rozdílem je objem zavazadlového prostoru. Seat 600 musel vystačit s pouhými 68,5 litru, zatímco Mii nabízí 238 litrů. Každý si však pamatuje, že i SEAT 600 bylo možné plně naložit pro cestu na rodinnou dovolenou s kufry a dalšími věcmi připevněnými ke střešním nosičům.
