Kabriolety, roadstery, spidery i spydery, zkrátka otevřené vozy

Otevřená vozidla, bez střechy či s její skládací verzí, začala automobilovou historii. Teprve ve třicátých letech minulého století přišly na řadu samonosné karosérie a uzavřená auta převládla.

Po druhé světové válce už patřily kabriolety a roadstery mezi něco extravagantního, protože automobilky zjistily, že kvůli torzní tuhosti nelze jednoduše odříznout střechu a zbytek nechat původní. Takže vypustit vůz "nahoře bez" vyžaduje zvláštní vývoj, v němž je zahrnuta i bezpečnost posádky, a tím pádem rostou i finanční náklady, které se samozřejmě promítly do ceny. Běžný zákazník tak samozřejmě sáhl po levnějším a praktičtějším produktu. Byť mu vítr vlasy nečechral...

Víte, kde se na starém kontinentu prodá nejvíce kabrioletů, tedy aut se skládací střechou? Nikoliv na jihu, jak by se mohlo zdát, ale hlavně v severských zemích. Má to svoji logiku. V Itálii, Španělsku nebo Řecku je příděl slunečných paprsků bohatý, a tak před ním lidé spíše utíkají, zatímco ve Švédsku nebo Norsku si slunce obyvatelé váží a chtějí si ho užít co nejvíce.

Ani Češi nejsou vůči vozidlu bez střechy imunní, i když důvody k jeho pořízení mohou být různé. "Pro mě je důležitý pocit svobody, který mám, když stáhnu střechu a cítím na tváři vítr," prohlásil jeden majitel kabrioletu Petr z Prahy. Vlastní pět let starý model Peugeot 207 CC, nicméně nedá na něj dopustit. "Vždycky netrpělivě čekám na jarní sluníčko, abych mohl vyjet, sundat střechu a užívat si pohodu. Zapomenu na stresy, vnímám jízdu úplně jinak, než v uzavřeném prostoru," tvrdí.

Stoletá tradice

Pohled do historie napovídá, že kabriolety mají dlouhou tradici. V dřevních dobách automobilismu dokonce převažovaly (když budeme důslední, tak i první automobil světa Benz Patentwagen z roku 1886 byl bez střechy), teprve v třicátých letech minulého století se dostaly do popředí uzavřená vozidla. Ostatně právě v té době také závodila královna rychlosti Eliška Junková se svým vozem Bugatti. Pochopitelně, jak bylo u závodních strojů obvyklé, bez střechy nad hlavou.

Ani české automobilky nezůstávaly stranou. Tak například na přelomu dvacátých a třicátých let se kopřivnická Tatra pochlubila modelem 30/52. Sportovní čtyřsedadlový kabriolet měl luxusní výbavu a vyráběl se na zakázku. Unikátem byla Tatra 30/52 Sport Kabrio a la Junková, kterou si objednal v roce 1930 statkář Loňský z Třebovle. Vůz ho vyšel na 67 tisíc korun a ve výbavě nechyběly kožené potahy, zapalovač na doutníky a broušené popelníky vpředu i vzadu a tepelné radiátory pod sedadly.

Pozadu nezůstávala ani automobilka Aero, například model 662 se vyráběl v letech 1931 až 1934 jako dvoumístný roadster s plátěnou skládací střechou a nouzovým sedadlem v zavazadlovém prostoru.  Zajímavostí je, jak značka dokazovala jeho spolehlivost. Závodník Bohumil Turek s ním v červenci roku 1932 absolvoval bez větších problémů za 30 dní 30 tisíc kilometrů na trase Praha - Svitavy - Praha. Přitom vůz dosahoval maximální rychlosti 85 km/h.

Začaly se objevovat také vozy, které patřily do kategorie kupé-kabriolet. Tím úplně prvním byl Peugeot Eclipse, jehož sériová výroba začala v roce 1934. A už tehdy bylo stahování střechy elektrické!

Otevřené vozy se také zapsaly nesmazatelně do historie.  Byly součástí dějin a otáčely jimi. Stačí si vzpomenout na atentát na nástupce rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d´Este. V Sarajevu se projížděl ve voze bez střechy a Gavrilo Princip tak měl ulehčenou úlohu. Podobně na tom byl i říšský protektor Reinhard Heidrich, který se stal ve svém kabrioletu značky Mercedes cílem útoku československých parašutistů v pražských Kobylisích, v Dallasu měl také střelec snadnější úkol, když mířil na amerického prezidenta J. F. Kennedyho jedoucího v otevřeném voze...

Současnost

Ani v současnosti výrobci na kabriolety nezanevřeli. Technický pokrok se samozřejmě dotkl i jejich výroby a bezpečnosti, větrnými clonami už také není třeba bát se o vlasy při vyšších rychlostech, střechu již není nutné pracně sundávat před jízdou, ale povětšinou stačí stisknout tlačítko a pár vteřin ho podržet, než se střecha uloží. To je ovšem nevýhoda, obvykle se spustí do zavazadlového prostoru, které tak ubere dost objemových litrů.

I na českém trhu je nabídka široká a zájemce o jízdu s otevřenou střechou si může vybrat vozidlo v různých cenových relacích. Tak třeba může sáhnout po modelu Porsche 918 Spyder, který vyjde v základu na 21,5 milionu korun. Mimochodem podle sdělení prodejce už mají čtyři kousky své české majitele.

Na výběr jsou i různé výkonové parametry. Tak třeba malý Fiat 500C, který má na délku 3550 mm, má v základu dvanáctistovku s výkonem 69 koní, třílitrový motor v BMW 640i Cabrio disponuje 320 koňmi a rychlost 250 km/h pro něj není problémem, osmiválec v modelu Mercedes-AMG SLK 55 jich má dokonce 421. To ale není nic proti Porsche 918 Spyder, které má pod kapotou 887 koní, z nuly na stovku akceleruje za 2,6 sekundy a trapuje až 345 km/h!

A poptávka po kabrioletech je v i autobazarech. Statistiky AAA Auto, největšího prodejce ojetých automobilů v Česku, říkají, že slunce a teplé počasí ovlivňuje kupní chování spotřebitelů. Ze všech kabrioletů prodaných v roce 2015 jich téměř tři čtvrtiny našly nového majitele ve druhém čtvrtletí letošního roku a větší zájem je o vozy s pevnou stahovatelnou střechou než o auta s plátěnou střechou. Za prvních šest měsíců roku 2015 se pro takový vůz rozhodlo 63 procent zájemců o kabriolet. V žebříčku poptávky se i v letošním roce umísťují nejvýše modely Mercedes SLK, VW Eos či Peugeot 206. Zajímavé na tom je, že VW Eos se letos přestal vyrábět a Peugeot 206 už dávno patří do historie...

"Kromě dlouhodobě nejvyhledávanějších vozů typu Mercedes SLK či Volkswagen Eos si k nám zákazníci chodí také pro skutečně jedinečné automobily. Z těch nejzajímavějších vozů prodaných v první polovině roku lze uvést například Bentley Continental GTC, Porsche 911 nebo Mini Roadster John Cooper Works," komentuje letošní prodeje kabrioletů Karolína Topolová, generální ředitelka AAA Auto.