Dopravní nehoda je pro dvě třetiny řidičů stresujícím zážitkem, v případě výskytu vážných zranění se jich do stresu dostane až 95 procent. U každého sedmého účastníka nehody navíc dochází k tzv. zamrznutí, tedy zpomalenému chování, omezeným reakcím či mdlobám. Patnáct procent řidičů bylo terčem výhrůžek či fyzického napadání od jiných účastníků nehody, každý osmý se setkal s úplatkem. Výsledky přinesl reprezentativní výzkum Linky pomoci řidičům 1224.
Jen z povinného ručení motoristé za první polovinu letošního roku nahlásili více než 120 tisíc škod spojených s nehodami. Velkou část řidičů přitom taková situace značně ovlivní. Z průzkumu mezi více než tisícovkou řidičů vyplývá, že 65 procent účastníků dopravní nehody při ní bylo vystaveno stresu. V případech doprovázených vážným zraněním bylo ve stresu celých 95 procent řidičů, z toho 28 procent dokonce ve stresu extrémním. V případě závažného poškození vozidla se do stresu dostalo 84 procent řidičů, extrémně vystresovaných byla pětina z nich.
"Při nehodě dochází u účastníků k akutnímu negativnímu stresu, což má vliv na myšlení, emoce, chování i organismus. To, do jaké míry, pak závisí na mnoha faktorech jako předchozí zkušenost s nehodami či aktuální fyzický i psychický stav jedince. U vážných dopravních nehod navíc nelze vyloučit posttraumatickou stresovou reakci," vysvětluje dopravní psycholog Michal Walter. Podle průzkumu se u 29 procent účastníků dopravních nehod projevila zloba, 31 procent řidičů bylo emotivních. Pětina řidičů (21 procent) pak byla při nehodě ve stavu zmatenosti. V takovém stavu pak nejsou schopni jednat racionálně a snadno podléhají na místě nátlaku lovců nehod.
Podle psychologa Michala Waltera se při vysoké psychické zátěži mohou projevit v chování některé vlastnosti, které jsou v běžném životě potlačeny: "V krizové situaci se ukazuje skutečná povaha člověka. Může to být hrdinství a odvaha, často však naopak zbabělost, vyhrožování, pohrdání či agresivnost." To potvrzují i výsledky průzkumu - téměř třetina řidičů (28 procent) zažila od ostatních účastníků dopravní nehody sprosté chování, každý sedmý (15 procent) pak výhrůžky. 15 procent řidičů bylo dokonce svědkem fyzického napadení či pokusu o něj, 12 procent účastníků nehody se setkalo s uplácením.
V důsledku šoku z dopravní nehody může u člověka dojít i k tzv. zamrznutí. "Jedná se o negativní šokovou reakci, která bývá někdy následně racionalizována obavou, že by řidič mohl někomu ublížit nekvalifikovanou pomocí. Projevuje se neaktivitou, pasivitou, vyčkáváním na pomoc druhých, nepomáháním ostatním. A to i přesto, že fyzicky je daná osoba schopná takto konat," doplňuje Michal Walter. Průzkum Linky pomoci řidičům 1224 ukázal, že v případě vážných dopravních nehod došlo k tzv. zamrznutí až u 15 procent řidičů. V takových případech doporučuje Walter odvést dotyčnou osobu z bezprostředního místa nehody, posadit ji, mluvit na ni a hlavně ji nenechat o samotě.
"Řidiči ve velkém stresu způsobeném nehodou často neví, na koho se obrátit, nevybaví si číslo na asistenční společnost své pojišťovny či mohou snadno naletět nevýhodným a zbytečným službám, které jim u nehody vnucují lovci nehod. Proto jsme zřídili Linku pomoci řidičům 1224, což je jednoduché, dobře zapamatovatelné telefonní číslo, kde si motorista přivolá odtah nepojízdného vozidla či jinou pomoc přímo od své pojišťovny. Linka 1224 je dostupná 12 měsíců v roce, 24 hodin denně," říká Jakub Hradec, výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů a doporučuje všem řidičům, aby si číslo 1224 uložili jak do paměti své, tak i svého mobilního telefonu, protože se to může hodit.