Třináctý srpnový den roku 1866 se v malém piemontském městečku manželům Agnelliovým narodil syn, který dostal jméno Giovanni. Otec Edoardo byl ve Villar Perosa, jak se město jmenovalo, starostou, ovšem zemřel ve věku čtyřiceti let. To bylo malému Giovannimu pět let.
Chlapec rostl a nic nenasvědčovalo tomu, že z něho jednou bude automobilová legenda. Studoval na Collegio San Giuseppe v Turíně, pak si vyzkoušel vojenskou kariéru, ale v roce 1893 se vrátil do rodné obce, kde se dostal do šlépějí otce a o dva roky později byl zvolen starostou.
Náhoda tomu chtěla, že se doslechl o novém vynálezu, kterým bylo pohyblivé vozidlo bez koní, a v dobrém slova smyslu se zbláznil. O budoucnosti novinky dokázal přesvědčit řadu investorů v čele s hrabětem Bricherasiem, a tak 11. července 1899, tedy před 115 lety, byla podepsána zakládací listina snové společnosti, která dostala název Fabbrica Italiana di Automobili Torino, zkratkou FIAT. Giovanni Agnelli vložil do nové společnosti 400 dolarů!
První továrna na výrobu automobilů Fiat byla otevřena v roce 1900 v ulici Corso Dante v Turíně a 35 zaměstnancům šéfoval generální ředitel Agnelli. Roční produkce? Čtyřiadvacet vozů! Nicméně výroba se rozvíjela a v roce 1903 už Fiat vyráběl 135 vozů, o tři roky později to bylo 1149 vozů. Po první světové válce automobilka (už se jí tak dá říkat) skočila z 30. na třetí místo mezi italskými průmyslovými podniky. Giovanni Agnelli zemřel 16. prosince 1945.
Z Fiatu se stalo italské rodinné stříbro a celosvětově známá značka, která vyprodukovala řadu legendárních modelů, jimž bezesporu vévodí Fiat 500. Jenomže i stříbro podléhá korozi a je třeba občas vyčistit. Fiat neměl jen dobré roky, ale také špatné, poslední evropská finanční krize odhalila jeho slabinu v přílišném spoléhání na domácí scénu a podcenění rychle rostoucích trhů. V lednu 2009 proto vznikla aliance Fiat - Chrysler, Američané mají pomoci italské produkci proniknout na další světové trhy, spojením obou společností vznikl sedmý největší výrobce automobilů na světě.
Zrození FCA (Fiat Chrysler Automobiles) ovšem přineslo pravověrným Italům mrazení v zádech. Turínská story, která trvala 115 let, je u konce. Sídlo FCA se totiž stěhuje do Londýna, firma přijme nizozemský daňový řád a vstoupí na newyorskou burzu. A to všechno řídí Italokanaďan Sergio Marchionne. Je nějaký jasnější příklad současné snahy po globalizaci?
A tak jsou Italové smutní, přestože ve vzduchu létá slib, že výroba vozidel značky Fiat nadále zůstane na Apeninském poloostrově...
