Jubielum
Lada Niva slaví čtyřicetiny. A moc se za tu dobu nezměnila

Automobil Lada Niva získal v českém prostředí největší slávu díky seriálu Návštěvníci, ve kterém parta falešných zeměměřičů z 25. století použila upravený vůz k cestě do minulosti. Během čtyř dekád se ale terénní Niva, jejíž výroba začala 5. dubna 1977, stala skutečným strojem času. Jen málokterý vůz totiž vydržel ve výrobě v prakticky nezměněné podobě tak dlouho. A člověk, který dnes usedne do zbrusu nové Lady Niva, si může připadat jako koncem 70. let.

Ještě před pár lety se podobně dlouhověkých vozů vyráběla celá řada, a to i v Evropě, ovšem dnes už je Lada Niva - spolu s jen o trochu mladším Mercedesem řady G - na starém kontinentě rekordmanem. Tedy pokud se odhlédne o malosériových vozů jako Morgan 4/4 nebo Caterham Seven. Loni se po sedmi dekádách přestal vyrábět Land Rover Defender, do dějin už dřív zamířila klasická hranatá Lada (poslední se vyrobila v září 2012) nebo srbská Zastava 101, produkovaná v letech 1971 až 2008.

Dnes vyráběné nivy, které se dají koupit i v ČR od přibližně 300 tisíc korun, sice v porovnání s původní verzí doznaly některých změn (mají třeba nový motor, splňující současné emisní normy, víc plastu v interiéru nebo trochu pohodlnější podvozek), na první pohled je to ale stále stejné auto. Tedy vůz, který si je schopný poradit i v tom nejtěžším terénu a který je zároveň snadné udržovat a opravovat. Daní za to je ale na dnešní dobu už přeci jen malé pohodlí posádky.

V druhé polovině 70. let, kdy se Lada Niva představila světu, to ale byl revoluční automobil, jehož interiér se vyrovnal řadě automobilů nižší střední třídy, a to nejen těm vyráběným v zemích RVHP. Vůz se samonosnou třídveřovou karoserií, nezávislým zavěšením kol, stálým pohonem 4x4, redukcí převodů a uzávěrkou mezinápravového diferenciálu byl ale navíc schopen brodit se 60 centimetrů hlubokou vodou, jet v metru sněhu nebo zdolat až šedesátiprocentní stoupání.

Důvod, proč sovětská automobilka vyrábějící variace na Fiat 124 přišla s prvním vlastním typem označeným 2121, byl prostý. Nedozírné pláně SSSR pokrývala jen řídká síť kvalitních silnic, a přestože byl "žigulík", vyráběný od roku 1970, bytelné auto, všude přeci jen neprojel. Když se pak v roce 1978 Lada Niva představila světu na autosalonu v Paříži, zaznamenala zasloužený úspěch a vůz, který měl původně hlavně "řešit otázku motorizace sovětského venkova", se dobře prodával i na Západě.

Zájemce o terénní vůz, který by byl alespoň trochu pohodlný i při jízdě po silnici, totiž neměl před 40 lety příliš na výběr, a to ani v západní Evropě. Taková auta tehdy vyrábělo jen několik značek - americký Jeep, britský Land Rover či japonská Toyota, pomalu se chystal i Mercedes. Koncem 70. let navíc měly sovětské lady i na Západě pověst sice někdy méně spolehlivých, na druhou stranu ale odolných a levných vozů, nabízejících příznivý poměr ceny a výkonu.

Budoucí VAZ 2121 s pohonem všech čtyř kol se začal rodit v roce 1971. Sovětští inženýři nejprve zkonstruovali lehký otevřený automobil s plátěnou střechou, podobný německému DKW Munga. Poháněl ho motor o objemu 1,3 litru, převzatý z první lady, ten byl ale slabý a v terénu se neosvědčil. Tvůrci nakonec použili karoserii, založenou na konceptu malého třídveřového automobilu VAZ 1101 Čeburaška (který se nikdy sériově nevyráběl) a pod kapotu zabudovali silnější šestnáctistovku.

Tu během let nahradil o něco větší motor se vstřikováním, obnovou prošel exteriér i interiér a přibyla užitková verze nebo pětidveřový model. Jinak zůstala Lada Niva i po 40 letech téměř stejná. Konkurence ale nezaspala a objevují se stále pohodlnější vozy kategorie SUV, schopné zdolat lehčí terén. Nivě nakonec zbyla role laciného, i když výkonného vozu do terénu, kterou ale od roku 2010 dokáže zastat podobně laciná Dacia Duster. V těžkém terénu je na tom sice hůře, je ale mnohem pohodlnější.