Nejčastější příčinou silničních dopravních nehod na dlouhých vzdálenostech je únava způsobená nezvykle dlouhým zatížením organismu. Upozornili na to Stanislav Novotný z Ústavu dopravní techniky ČVUT a dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. Nejrizikovější jsou podle nich noční jízdy, kdy je tělo přirozeně v útlumu.
Podle psycholožky jsou to právě letní měsíce, které ve statistikách patří z hlediska počtu usmrcených dlouhodobě k nejtragičtějším měsícům v roce. Na silnicích se proti zimnímu období pohybují motorkáři, cyklisté či mladí řidiči bez adekvátní praxe. Podle ní má podíl na zvýšené nehodovosti i teplé počasí. "V létě je člověk vlivem prodlouženého dne mnohem aktivnější, čímž se zároveň více unaví," podotkla s tím, že řidiči jsou v létě také méně ostražití.
Novotný, který se dlouhodobě zabývá obecně změnami výkonnosti řidičů, představil výsledky experimentů svého ústavu. Při jednom z nich sledoval vliv únavy na řidičovu výkonnost. Předpokladem experimentu bylo, že zkoumaní řidiči 24 hodin nespali a nesměli vypít žádné kafe či alkohol. Poté byli testováni na speciálních simulátorech.
"Z analýzy dat ze simulátoru vyplynulo, že většina řidičů po půl hodině na rovném, dalo by se říci nudném úseku dálnice usíná," prohlásil Novotný. Při testech se kromě reakčních časů měřila například i frekvence korekčních pohybů volantem.
Výsledky ukázaly, že pokud je řidič unaven, musí více korigovat směr jízdy - jeho pohyby volantem jsou tedy prudší. Naproti tomu když je svěží, pohyby volantem jsou plynulejší. Zjistilo se také, že odpočatý řidič drží stále přibližně stejnou průměrnou rychlost. Na druhé straně 60 % unavených řidičů neustále zrychluje a zpomaluje. "Stalo se však i to, že z rychlosti
