Automobilky dávají dohromady čichací týmy, které zjišťují, zda interiér nebude svou vůní odpuzovat klienty, mají také oddělení, která se zabývají zvukovým projevem vozu, další zase testují, jestli je auto vodotěsné. A tak nakoukněme do zákulisí vývoje a výroby...
Čím je nějaký zvuk příjemný? "Správný zvuk nesmí být nadměrně hlučný, ani vyčnívat nad ostatní. A jeho tón by neměl být ani příliš vysoký, ani příliš nízký." Těmito slovy odpovídá na výše položenou otázku Núria Pelliséová, inženýrka v oddělení akustiky značky Seat, která se osm hodin denně zabývá analýzou všech zvuků, vydávaných automobilem, aby byl zajištěn komfort cestujících.
Oddělení akustiky má za úkol zkoumat zvuky, které slyší řidič a ostatní cestující uvnitř vozu. Zdroji těchto zvuků jsou mimo jiné motor, stěrače čelního okna, ukazatele směru a dveře. Cílem této činnosti je zvýšení komfortu a kvality modelů před jejich uvedením do prodeje. Núria například poukazuje na to, že zvuk vydávaný při zavření dveří je velmi důležitý, protože je to jeden z prvních dojmů řidiče, když usedá do vozu. Podle ní musí být tento zvuk "měkkým klapnutím, které vyjadřuje kvalitu" a musí vyvolávat dojem "precizní konstrukce".
Může se zdát, že jakékoli rozhodnutí učiněné v oblasti smyslů je velmi subjektivní. Na druhé straně všechna měření jsou realizována pomocí zkušební figuríny, která je vybavena dvěma mikrofony s ekvalizací, simulující lidské uši pro standardizované nahrávky. Jakmile jsou různé zvuky zaznamenány, analyzují tito odborníci různé možnosti v poslechové místnosti s vybavením, které je schopno vysokého rozlišení, a vybírají nejvhodnější řešení, která vyjadřují nejvyšší kvalitu.
Auto v myčce
V evropském technickém ústředí Nissanu zase dávají každý nově uváděný model do myčky. Samozřejmě poněkud větší, než jsou ty v domácnosti. Tisíce litrů vody stříkají na exteriér vozu pod všemi úhly a tento proces provází hmatová kontrola ověřující kvalitu těsnění proti vniknutí vody. Tento test, nazývaný také monzunová zkouška, probíhá během technického vývoje všech automobilů a dodávek několikrát, napříč širokou modelovou řadou značky.
Nejprve se nechá na vůz pršet 24 tisíc litrů vody. V nejdramatičtější fázi spadne tisíc litrů vody za pouhých 15 minut - ekvivalent metrové výše dešťových srážek. Dále zkouška vyžaduje, aby technici útočili na těsnění vozu mycími tryskami, speciálně vyvinutými pro extrémní provozní tlak 150 barů. To je výrazně vyšší tlak, než využívá mnoho oblíbených domácích tlakových myček pracujících s tlakem 110 barů.
Carl Sandy je jedním z techniků Nissanu, který se podílel na vývoji nemilosrdných zkušebních standardů, vysvětluje: "Další člen týmu je uvnitř vozu s endoskopem s vysokým rozlišením, kterým vidí dovnitř panelů a hledá tu nejmenší kapičku vody, která by snad pronikla dovnitř." Carlův tým věnuje takovou pozornost detailům, že dokonce odstrojí celý interiér, aby potvrdil, že dovnitř se žádná voda nedostala.
