I v automobilovém průmyslu jsou mezníky, které je třeba zaznamenat, protože jejich význam nelze popřít. Týká se to některých výjimečných modelů a událostí. Jednou z nich je i to, že právě uplynulo 45 let od momentu, kdy byl vyrobený první Ford Transit.
Když si stoupnete k frekventované silnic, pak neuplyne příliš dlouhá doba, aby neprojel transit. Je to bezesporu nejrozšířenější užitkový vůz nejen na našich silnicích, ostatně „modrý ovál", což je typický znak automobilky, má v letošním roce ještě jeden důvod k oslavě. V dubnu překonal hranici šesti milionů vyrobených transitů.
Před časem, bylo to v roce 1972, ho londýnská metropolitní policie nazvala „nejhledanější dodávkou v Británii". Mluvčí Scotland Yardu to následně vysvětlil jednoduše na základě statistiky: „Fordy Transit se používají při pětadevadesáti procentech bankovních přepadení. Díky své dynamice a prostoru pro lup se transit ukazuje jako perfektní únikový vůz..." Necháme na každém, aby rozhodl, zda je to poklona, či nikoliv.
Jak to všechno začalo
Už před rokem 1965 nabízel Ford v Evropě dodávkové automobily, existovaly dvě různé řady. V Británii to byly modely Thales, v Německu řada FK, která se začala prodávat již v roce 1953. Jenomže to přinášelo problémy, proto se vedení americké automobilky rozhodlo nahradit obě verze jedinou. Tedy kromě umístění volantu.
Začátkem roku 1963 byl hotový design exteriéru, který vznikl v podobě hliněného modelu za oceánem, ale byl dopraven do Británie, aby dostal konečný „evropský šmrnc". Šlo hlavně o zvýraznění předních světlometů a úpravu masky chladiče, aby více připomínala vzhled nákladních automobilů.
Pak byl projekt z kódovým označením Redcap předán konstruktérům. Mezitím byl v Německu přejmenován model FK na Ford Taunus Transit, za kanálem se měla novinka být uvedena jako „řada V". Nicméně Bill Batty, pozdější předseda představenstva Ford of Britain, viděl několik týdnů před veřejnou premiérou exemplář z německé série a pro starý kontinent prosadil jméno Transit.
První transit opustil montážní linku závodu v Langley v britském hrabství Berkshire 9. srpna 1065. Nabízel výběr dvou zážehových motorů (1.7 l 54 kW a 2.0 l 63 kW) a jednoho vznětového o výkonu 32 kW. V Británii stál tehdy nejlevnější transit se zážehovým motorem a nosností 610 kg pouhých 542 liber. Což by při nynějším kurzu bylo něco přes šestnáct tisíc korun. Jo, to byly časy...
Sláva letí do světa
Transit se brzy proslavil. Velký podíl na tom měla přijatelná cena, ale zároveň proslul svou spolehlivostí, a tak se rychle dostával do autoparků policie, hasičů či záchranářů. Pořizovaly si ho také četné hudební skupiny. Zajímavostí je, že v roce 1971 se na okruhu v Brands Hatch představil první Transit Supervan, který byl sestrojen na platformě závodního speciálu Ford GT40 a poháněný pětilitrovým osmiválcem. Vůz dosáhl rychlostního maxima 240 km/h. O čtrnáct let později jel Supervan II s motorem DFY Cosworth V8 na trati v Silverstone rychlostí 280 km/h.
Spolehlivost dokumentuje další historka. Někdy v říjnu roku 1985 byl Juan Garcia ze španělské provincie Sevilla překvapen v horském průsmyku 3000 metrů nad mořem sněhovou bouří. Neměl jinou možnost, než svého transita odstavit a nechat ho přírodním vlivům. Na jaře, šest měsíců poté, slezl sníh i z vysokých výšek a Garcia se vrátil ke svému vozu. Karoserie prý byla poškozena sněhovými přívaly jen lehce, ovšem podstatné je, že nastartoval na první pokus. Nakolik je tento příběh legendou, to těžko zjistit, ovšem v každém případě dokresluje dobrou pověst vozu.
Transit se ozdobil mnoha mezinárodními i českými oceněními, dokonce už v roce 1970 napsal profesor Reyner Banham v časopise New Society: „Uchovejte transit pro budoucí generace! Opravdu - pokud antropologové a archeologové hodlají i nadále posuzovat civilizace podle zanechaných artefaktů, zasloužíme si být připomínáni skrze Ford Transit!"