Japonský průmyslník a technický nadšenec Torakusu Yamaha se koncem 19. století výrazně zasloužil o rozšíření západních hudebních nástrojů v zemi vycházejícího slunce. Za druhé světové války se ale jím založená firma Nippon Gakki musela přeorientovat na strojírenskou výrobu pro armádu a po porážce Japonska hledala pro své vybavení nové využití. Zvolila výrobu motocyklů, pro jejichž produkci byla 1. července 1955 založena Yamaha Motor Company.
Už o pět měsíců dříve ale dodala továrna obchodníkům první stroje, dvoutaktní jednoválce o obsahu 125 kubických centimetrů s označením YA-1. Při vývoji sáhli japonští konstruktéři k osvědčenému vzoru, předválečnému německému modelu RT125 továrny DKW. Jejich výrobek nebyl ale jen prostou kopií, dostal třeba čtyřstupňovou převodovku místo původní třístupňové. Jinak ale Yamaha zvolila sázku na jistotu, stopětadvacítka ze Zschopau totiž byla opravdu povedená motorka.
Na trh přišla koncem 30. let, za války spolehlivě sloužila motospojkám wehrmachtu a po porážce Německa model v rámci reparací vyráběly továrny na Východě i Západě. V Sovětském svazu jako Minsk, v Polsku jako SHL a Sokol, ve Velké Británii už před válkou v továrně Royal Enfield (v licenci) a později i BSA, byla dokonce základem pro model Harley-Davidson Hummer. V samotném Německu nadále vyráběli RT125 jak v NDR pod značkou MZ, tak na západě s původním označením DKW.
Japonská stopětadvacítka, pro štíhlý tvar a typickou barvu přezdívaná Rudá vážka, si získala oblibu domácích zákazníků a koncem roku 1955 už společnost Yamaha vyráběla 200 motocyklů měsíčně. V ostré konkurenci - v 50. letech na slibně se rozvíjející trh jednostopých vozidel přišly i továrny Suzuki a Honda - jí už od počátku pomáhaly také úspěchy na závodech. Ještě do konce roku 1955 si jezdci na motocyklech Yamaha připsali první medailová umístění.
Tituly šampionů
Yamaha se navíc stala první japonskou firmou, která vyslala své motocykly na závody v USA, už v roce 1958 se objevila na slavné soutěži na ostrově Santa Catalina u Los Angeles. Roku 1961 pronikla do evropského seriálu Grand Prix, první vítězství dobyla v roce 1963 na okruhu Spa v Belgii. Hned v příštím roce pak britský jezdec Phil Read získal první titul mistra světa. Dnes má Yamaha na kontě celkem 47 šampionů, dalších 25 titulů získali jezdci s Yamahami v motokrosu.
Premiérový typ YA-1 postupně nahradily modernější a silnější motocykly, které se od konce 50. let začaly exportovat. Prvními zahraničními trhy se v roce 1958 staly Mexiko a Spojené státy, postupně přibyly i další země včetně náročného evropského trhu, kde japonské značky včetně Yamahy od 60. let způsobily velké problémy tradičním výrobcům včetně československé Jawy. Yamaze pomohla nejen pověstná kvalita a výhodná cena nebo úspěchy na závodních tratích, ale i sázka na čtyřtaktní modely.
První čtyřdobý model nazvaný XS1 představila Yamaha na samém konci 60. let a touto šestsetpadesátkou založila dlouhou řadu úspěšných velkoobjemových silničních motocyklů. Ve stejné době ale továrna se sídlem ve městě Iwata na pobřeží Tichého oceánu udělala ještě větší "díru do světa" s modelem DT-1, motocyklu určeném jak do běžného provozu, tak do terénu. Praotec všech silničních endur se na trhu objevil v roce 1968 a brzy se této dvěstěpadesátky prodávaly desetitisíce ročně.
Yamaha Motor Company, která dodnes jako odkaz na své hudební kořeny používá ve svém logu trojici zkřížených ladiček, ale dnes vyrábí nejen motocykly, byť je díky nim nejslavnější a patří mezi největší producenty na světě. Už od 60. let se v jejím výrobním programu dají najít lodní motory, motorové čluny nebo sněžné skútry. Konstruktéři Yamahy vyvíjeli pohonné jednotky pro automobilky Toyota, Ford či Volvo a motory Yamaha poháněly v letech 1989 až 1997 i závodní vozy formule 1.
