Spoříte si na důchod? A máte představu, kolik vlastně potřebujete naspořit na dostatečnou finanční rentu?
V poslední době se živě debatuje o důchodové reformě. Pozitivní zpráva je, že lidé si začínají více uvědomovat, že stát na vyplácení důchodů nemá peníze a že to bude horší a horší. Občas tak někomu svitne v hlavě, že asi opravdu bude muset myslet na zadní kolečka a nějak se na postproduktivní věk zajistit. Možná se celých 28 procent (6,5 procenta zaměstnanec + 21,5 procenta zaměstnavatel), které odvádíme ze superhrubé mzdy na důchodové pojištění, neutopí na vyplácení důchodů dnešním penzistům a taky nějaký důchod mít budeme, i když asi malý. Ale v každém případě je lepší mít záložní řešení.
Nemusíte být žádný zdatný matematik, abyste si spočítali, že pár stovek měsíčně v penzijních fondech s mizerným zhodnocením vám opravdu stačit nebude. Každý, kdo má aspoň kapku zdravého rozumu, si vynásobí měsíční úložku 500 korun krát 12 měsíců krát 30 let – výsledek je 180 tisíc Kč – a je mu jasné, že to je málo.
Kolik ale bude stačit? Kolik milionů bychom si měli naspořit?
Jaký by mohl být váš budoucí důchod? Odpověď zná kalkulačka [http://www.penize.cz/kalkulacky/budouci-duchod]. Otázka ovšem je, co se stane s penzijním systémem, než se do penze propracujete.
Renta jen z výnosů (tři procenta)
Velmi jednoduchá úvaha, která je ale v praxi nejjistější, říká, že na rentu ve výši 10 tisíc měsíčně potřebujete čtyři miliony (adekvátně na 20 tisíc měsíčně osm milionů apod.) Úvaha vychází z dlouhodobě udržitelného výnosu tři procenta ročně. Tři procenta ze čtyř milionů dělá 120 tisíc ročně, tedy 10 tisíc měsíčně.
Tříprocentní výnos odpovídá dlouhodobé čisté rentabilitě nemovitostí i akcií, tedy výnosu z pronájmu nemovitosti nebo z dividend u akcií. (Aktuálně má mnoho akcií vyšší dividendový výnos, ale při plánování musíme kalkulovat s dlouhodobě udržitelnou rentabilitou.) V tomto případě pak rentu čerpáte pouze z výnosů z kapitálu, ale "neukrajujete" z něho. Váš majetek zůstává během čerpání renty stále stejný, i když jeho aktuální tržní ocenění trochu kolísá.
Bavíme se tu ale o čtyřech milionech v dnešních cenách. Což znamená, že v nominální hodnotě budete potřebovat daleko víc. Za 30 let asi 10 tisíc korun vaše náklady na bydlení a stravu nepokryje. Musíme tedy zohlednit inflaci. Například při inflaci pět procent ročně budete za třicet let potřebovat v nominální částce necelých 17,3 milionů (reálná kupní síla této částky bude odpovídat dnešním čtyřem milionům).
Jednoduchost, ale zároveň i praktičnost této úvahy spočívá v tom, že lze zanedbat inflaci. Fígl je totiž v tom, že renta by měla z dlouhodobého pohledu růst o inflaci přirozeně. Dá se například předpokládat, že budete nájemné z nemovitosti více méně zvyšovat o inflaci. Podobně i zavedená fungující firma by měla být schopná v dlouhém horizontu navyšovat tržby a potažmo zisky (z nichž se vyplácí dividenda nebo jiná forma podílu na zisku) minimálně tempem inflace.
Ruku v ruce s nájemným či dividendami by dlouhodobě adekvátně měla stejným tempem růst i tržní hodnota nemovitosti, respektive akcií, opět plus minus o inflaci. Čímž se dostáváme na začátek, že vlastně bez ohledu na inflaci potřebujete k rentě ve výši 120 tisíc korun ročně majetek ve výši čtyři miliony, jehož cena dlouhodobě poroste s inflací.
Renta ukousávající z majetku – SWR čtyři procenta (maximálně pět procent)
Mírně komplikovanější úvaha, na které je postavena většina dlouhodobých finančních plánů, bere v potaz postupné odčerpávání kapitálu, tedy že rentu nečerpáte pouze z výnosů, ale ukrajujete z majetku, který výnosy generuje.
Takový plán je zcela jistě rizikovější, ale pro mnoho lidí postačující a pro někoho dokonce nezbytný, protože čtyři miliony (v dnešních cenách) nemají a nenaspoří. V praxi si nejčastěji lidé tímto způsobem spoří a pak postupně čerpají kapitál v běžných spořicích produktech, jako jsou rezervotvorné pojistky, penzijní fondy nebo portfolio podílových fondů.
Poradci zde při přípravě finančního plánu pracují s jakousi "bezpečnou mírou čerpání" označovanou SWR (safe withdrawal rate). Tu ovlivňuje očekávaná délka života, očekávaný výnos z kapitálu a inflace. Pro třicetiletý horizont čerpání renty se zpravidla uvádí SWR ve výši čtyř procent. Toto číslo vychází z historické výkonnosti akciových trhů a historické inflace. Když vezmeme jakýchkoliv 30 po sobě jdoucích let vývoje indexu Standard & Poor’s 500 TR (včetně dividend) v období od roku 1900 až dodnes, tak v 19 z 20 případů byste pří čerpání čtyř procent z počátečního kapitálu navyšovaných každoročně o inflaci skončili po třiceti letech s kladným zůstatkem. V jednom z dvaceti případů by vám kapitál došel dříve než za 30 let, ale i tak by postačil alespoň na 25 let.
Čtyřprocentní SWR má tedy 95procentní pravděpodobnost úspěchu, což je akceptovatelné. Pětiprocentní SWR už má ale dle historické statistiky pouze 75procentní pravděpodobnost úspěchu, což už je trochu hazard. Doporučoval bych se držet čtyřprocentní SWR. To znamená, že pro měsíční rentu ve výši 10 tisíc korun po dobu 30 let by vám měl stačit kapitál ve výši tři miliony korun (čtyři procenta ze tří milionů je 120 tisíc ročně). Po 30 letech se váš kapitál smrskne téměř na nulu. Velmi optimistické plány, které kalkulují s až pětiprocentním SWR, uvádějí jako potřebný kapitál 2,4 milionu (pět procent z 2,4 milionu je opět 120 tisíc). Historická data ale říkají, že při tomto tempu čerpání renty už nemusí kapitál vystačit na 30 let, ale v jednom ze čtyř případů dojde dříve.
Čili pokud chcete v důchodu mít rentu 10 tisíc měsíčně, měli byste mít kapitál minimálně 2,4 milionu, lépe určitě tři miliony a v ideálním případě čtyři miliony (viz výše popsaný princip renty čerpané pouze z výnosů). Znovu ale připomínám, že se bavíme o částkách v dnešních cenách a při plánování je ještě potřeba zohlednit inflaci. A o tom, jak do kalkulací zahrnout inflaci, si řekneme více příště.
Jan Traxler, text vznikl ve spolupráci s Peníze.cz
