Vklad s poplatkem
Bankám brzy budeme platit za úspory

Na účet dáváme peníze proto, aby je banky nejen pohlídaly v sejfech, ale aby je zhodnotily. Teď hrozí, že za to budeme platit a peníze na účtech budou prodělávat.

Vaše banka od vás už brzy nebude chtít brát peníze. A když už vklad přijme, nechá si za to zaplatit. Doba takzvaného spoření na knížku, kde se peníze mírně zhodnocují, je možná na nějaký čas pryč.

V některých evropských zemích už se to stalo realitou. A bude jich přibývat. Evropská centrální banka před necelými dvěma týdny dala komerčním bankám ještě hlasitěji najevo: Neukládejte si u nás peníze, budete za to platit! Depozitní sazbu nastavila na minus 0,4 procenta. A základní úrok snížila na nulu.

Člen rady České národní banky a pravděpodobný budoucí guvernér Jiří Rusnok už v únoru nevyloučil, že ke stejnému kroku jednou přistoupí i ČNB. Ta zatím drží základní sazbu na 0,05 procenta.

Banky naše úspory používají k financování úvěrů, které poskytují dalším lidem a firmám. Za to nám připisují úroky, i když jen v řádu desetin procent. Nyní hrozí, že to budeme my, drobní střadatelé, kdo bude bankám platit za to, že mohou disponovat našimi penězi.

Tresty za velké vklady

Jakési "úschovné" za poukázání peněz na účet v bance už v některých evropských zemích funguje běžně. Třeba dánská FIH Erhvervsbank účtuje střadatelům na běžném účtu půl procenta ročně. A něco podobného může dorazit i k nám.

V Česku sice už některé banky záporné úroky zavedly, ale zatím jen pro firmy. Zda se zavedou plošně, bude záviset na rozhodnutí ČNB na konci března.

Firmy jsou u nás trestány především za velké vklady. Například Česká spořitelna a Komerční banka pro ně zavedly srážky ve výši 0,15 procenta. Hranice, při níž se začne poplatek uplatňovat, je ale stanovená vysoko. V případě Komerční banky jde o částky nad 100 milionů korun, v České spořitelně je limitem 50 milionů korun.

I třetí velký hráč, ČSOB, už začal penalizovat některé nadměrné vklady firem zápornými úroky. Detaily neprozrazuje a vsází na individuální přístup. "V případě vybraných firemních klientů dáváme vždy přednost dohodě před jednostrannými úkony. O případném zavedení záporných sazeb s nimi nejprve jednáme," řekla TÝDNU mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Kde se záporné sazby vůbec vzaly? Mají je na svědomí centrální banky. Již v 90. letech se objevily v Japonsku, v roce 2014 je poprvé zavedla Evropská centrální banka (ECB). Důvodem pro tento krok jsou klesající ceny zboží a služeb. Centrální banky to považují za nebezpečnější, než když ceny mírně rostou. Pokud pošlou úroky do záporu, věří, že lidé a firmy začnou více utrácet, zvýší se celková poptávka v ekonomice, čímž porostou i ceny a celková inflace.

Ne všichni ekonomové se zápornými sazbami souhlasí. 

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.