Bankovní rada ČNB nechala úrokové sazby beze změny

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.

"Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat," uvedl Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb. "Ale náš výhled je krátkodobý, na rok dopředu," uvedl.

Bankovní rada nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Při posledním měnovém jednání v srpnu hlasovalo pro sazby beze změny všech sedm členů rady.

"Rozhodnutí se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a informace, které jsem od té doby získali. Prognóza se převážně naplňuje, mírně rychlejší je růst cen a mezd," uvedl Rusnok. Dodal, že aktuální makroekonomické prognóze ČNB odpovídá mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.

Prognóza podle guvernéra očekává, že inflace zůstane v následujících čtvrtletích nad dvouprocentním cílem. Začátkem příštího roku se začne snižovat a do blízkosti cíle se dostane v druhé polovině příštího roku.

Ekonomové upozornili, že důvodem dnešního rozhodnutí rady je především nejistý vývoj v zahraničí. "Čistě z pohledu vývoje domácí ekonomiky by bankovní rada mohla úrokové sazby zvýšit, vývoj v zahraničí však v tuto chvíli představuje výrazné riziko, které přesvědčilo radní měnovou politiku raději nezpřísňovat," uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rizika očekávaného vývoje vyhodnotila rada podle Rusnoka jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však podle guvernéra lehce proinflační. Za riziko ve prospěch růstu cen označila rada slabší než odhadovaný kurz koruny. Proti růstu cen by mohl působit nižší výhled zahraničních cen a případné výraznější zpomalení růstu zahraniční a návazně domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopad protekcionistických opatření ve světovém obchodě a možnost brexitu bez dohody.

Rada podle Rusnoka neprobírala možnost odprodeje části výnosů z devizových rezerv. "Budeme k tomu mít teprve jednání s experty a budeme se nad tím zamýšlet. Není to nic, co bychom museli řešit akutně," uvedl guvernér.