Kapitalismus naruby
Banky budou muset za uložení peněz v ECB platit
05.06.2014 17:07 Aktualizováno 05.06. 15:48
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby na nová historická minima. Depozitní sazba se tak poprvé dostala do záporné hodnoty, což znamená, že komerční banky budou muset za své peníze uložené u ECB platit. Centrální banka přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, zahrnující nabídku velmi levných půjček pro komerční banky.
Klíčovou refinanční sazbu ECB snížila o 0,1 procentního bodu na rekordní minimum 0,15 procenta. Od refinanční sazby, za kterou ECB půjčuje peníze komerčním bankám, se odvíjí úročení úvěrů a vkladů pro miliony lidí a firem v celé eurozóně. Depozitní sazbu, kterou komerční banky platí za své krátkodobé úložky přebytečných peněz u ECB, centrální banka zredukovala na minus 0,1 procenta z dosavadní nulové úrovně.
ECB se těmito kroky snaží podpořit poskytování úvěrů podnikům a zabránit deflaci v eurozóně. Někteří ekonomové se však obávají, že banky by náklady spojené se zápornou depozitní sazbou mohly přenést na klienty.
ECB uvedla, že komerčním bankám nabídne levné úvěry se splatností do roku 2018. Tyto půjčky budou podmíněny tím, že banky alespoň část získaných peněz poskytnou v podobě úvěrů podnikům a spotřebitelům. Prezident banky Mario Draghi řekl, že ECB rovněž připravuje nákupy dluhopisů malých podniků, aby jim tak poskytla finance na provoz.
Evropská centrální banka zatím neoznámila žádné rozsáhlejší nákupy dluhopisů označované jako kvantitativní uvolňování měnové politiky. Draghi nicméně uvedl, že banka je v případě potřeby připravena uskutečnit další kroky. "Bude-li to zapotřebí, přikročíme rychle k dalšímu uvolňování měnové politiky," prohlásil Draghi. Upozornil také, že úroky zůstanou na nízkých úrovních po delší dobu.
ECB také zveřejnila hospodářské prognózy pro eurozónu. Odhad letošní inflace snížila na 0,7 procenta z dříve předpokládaného procenta. Napřesrok počítá ECB s nárůstem inflace na 1,1 procenta.
Banka nyní očekává, že ekonomika eurozóny letos stoupne o procento, zatímco v březnu počítala s růstem o 1,2 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 1,7 procenta.
Některá média označují zavedení záporné depozitní sazby za "historický krok". Šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Jaime Caruana již ve středu upozornil, že jde o krok do neznáma. "Pravda je taková, že celá architektura finančních trhů je založena na kladných sazbách - to je normální. Důsledky záporných sazeb jsou tak do značné míry neznámé," uvedl šéf BIS, tedy banky, která bývá označována za centrální banku centrálních bank.
Euro reagovalo na kroky ECB propadem na čtyřměsíční minimum vůči dolaru, evropské akcie naopak zpevňovaly. Index Euro STOXX 50, který zahrnuje přední akcie v eurozóně, se tak vyšplhal na svou nejvyšší úroveň od září 2008.
Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 0,5 procenta z dubnových 0,7 procenta. Nachází se tak hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou ECB stanovila jako strop cenové stability. Již déle než půl roku se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za nebezpečnou.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí podle aktuálních údajů zpomalila mezičtvrtletní růst na 0,2 procenta z tempa 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí. Eurozóna se stále ještě zotavuje ze své nejdelší recese, která trvala rok a půl a skončila loni ve druhém čtvrtletí. K uvolnění měnové politiky letos ECB vyzval například Mezinárodní měnový fond nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Kvůli vysokému kurzu eura se zásahu banky dožadovali také někteří francouzští politici.
Francouzská vláda dnešní kroky ECB přivítala s tím, že přinášejí podporu stagnující francouzské ekonomice i hospodářskému růst v celé eurozóně. Představitelé Německa, kde jsou nízké úroky nepopulární kvůli negativnímu dopadu na střadatele, byli zdrženlivější. Kancléřka Angela Markelová kroky ECB odmítla komentovat s odkazem na to, že je to nezávislý subjekt, zatímco ministr financí Wolfgang Schäuble upozornil, že nízké úrokové sazby nejsou dlouhodobým řešením hospodářských problémů v eurozóně.
Česká národní banka v květnu ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,05 procenta. Rozhodla se rovněž pokračovat v devizových intervencích, které zahájila loni kvůli obavám z deflace.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.