S čekáním na rozhodnutí Ústavního soudu boj o poplatky za vedení úvěrového účtu neutichl. Živo je především u České národní banky a finančního arbitra.
Poplatky za vedení úvěrového účtu banky vracet nemusejí. Pražské obvodní soudy zamítly drtivou většinu žalob nespokojených klientů. Nepříznivý vývoj sporu o úvěrový poplatek tak zkoušejí právníci projektu PoplatkyZpět.cz zvrátit u Ústavního soudu. Tomu v polovině prosince odeslal advokát Petr Toman první ústavní stížnosti, které rozporují dosavadní rozhodování soudů.
"Účelem ústavní stížnosti není snaha ziskuchtivého spotřebitele získat několik tisíc korun díky drobným nesrovnalostem ve smlouvě, jak mylně tvrdí některé banky v médiích. Smyslem ústavní stížnosti je boj o právní uznání, že banky a další velké společnosti musejí vůči spotřebitelům postupovat férově a transparentně. V konkrétním případě by se férovost a transparentnost měly projevovat především tím, že spotřebitel bude jasně informován o jednotlivých složkách ceny produktu a o službách, na které má nárok," vysvětluje Petr Toman.
Trestní oznámení na ČNB
Pokud by si někdo myslel, že se až do rozhodnutí Ústavního soudu nebude kolem poplatku za vedení úvěrového účtu nic dít, tak je na omylu. Právník Petr Němec, který v Česku se svou iniciativou Jdeto.de kauzu sporného poplatku odstartoval, se totiž obrátil na Českou národní banku s podnětem proti České spořitelně. Ta podle něj obhajuje poplatek za správu úvěru výčtem některých služeb, které jsou zároveň v sazebníku banky označeny jako "zdarma" nebo se za ně účtuje samostatný poplatek. "Je to evidentní porušení zákona o ochraně spotřebitele. Jde o nekalou obchodní praktiku i porušení zákazů dle ustanovení § 12 daného zákona při informování o ceně. Soudy tuto naši argumentaci zcela ignorují, neboť neporovnávají tvrzení banky se sazebníkem. Proto jsem se rozhodl obrátit na ČNB, která má tuto oblast v kompetenci," říká Petr Němec.
Česká národní banka však došla k závěru, že neshledává důvody k zahájení řízení proti České spořitelně. "Po prošetření ČNB konstatovala, že v tomto případě došlo k nevhodnému propojení obou dokumentů a některé formulace mohou vyvolávat nejasnosti v interpretaci. Nebylo ovšem prokázané, že možná disproporce mezi informacemi je takové intenzity, že by mohla ovlivnit spotřebitele tak, aby učinil rozhodnutí, k němuž by jinak nedospěl, což je jednou ze základních podmínek identifikace klamavé obchodní praktiky. Navíc je skutečností, že Českou spořitelnou zveřejněná informace o obsahu služeb je pozdějšího data než její rozhodnutí, že poplatek za správu hypotečních úvěrů vůbec požadovat nebude. To platí již od března 2013," vysvětluje postup centrální banky Tomáš Zimmermann z odboru komunikace ČNB.
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s www.finmag.cz, a jehož autorem je Ondřej Tůma, čtěte ZDE.
