Telekomunikační společnost
Britské embargo Huawei z výstavby 5G sítí bylo pouze kvůli politickému nátlaku ze strany USA

Velká Británie v roce 2020 uvalila embargo na čínskou telekomunikační společnost Huawei a jí poskytované technologie kvůli tomu, že ji k tomu dotlačila tehdejší administrativa USA pod vedením Donalda Trumpa. V tomto duchu se na fóru Best for Britain vyjádřil Vince Cable - bývalý předseda liberálních demokratů a ministr průmyslu a obchodu v koaliční vládě Davida Camerona. Zdůraznil, že se ostrovní království z důvodu politického nátlaku odstřihlo od 5G sítí, zatímco Němci z jejich přínosů těží i nadále. Rozhodnutí podle něj nemělo nic společného s obavami o bezpečnost technologií čínského gigantu a zbytečně připravilo Británii o pozici evropského technologického lídra.

Diskutovaný krok podnikla vláda konzervativního premiéra Borise Johnsona v červenci 2020. Zavázala tak všechny tuzemské operátory k tomu, aby nejpozději do roku 2027 ze všech sítí odstranili veškeré komponenty dodávané Huawei. Obavy o národní bezpečnost byly tehdy často zmiňovaným důvodem vládních rozhodnutí tohoto rázu. Technologie Huawei měly být podle odůvodnění Johnsonova kabinetu využívány čínskou vládou v Pekingu ke zahraniční špionáži.

Bývalý šéf liberálních demokratů a rezortu průmyslu a obchodu v poslední koaliční vládě ale nyní odhalil, že důvody pro embargo uvalené na Huawei byly čistě politického rázu. "Důvod, proč jsme se oprostili od Číny, Huawei a 5G nemá nic společného s britskou národní bezpečností. Bylo to proto, že nám Američané řekli, že to musíme udělat," nechal se slyšet Vince Cable na akci Best for Britain. Navíc zdůraznil, že z titulu své vládní funkce měl tehdy přístup i k hlášením zpravodajských služeb, které jej opakovaně ujišťovaly, že Huawei nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

Cable zároveň poukázal na to, že se pod nátlak USA v témže roce dostalo i Německo. Kabinet kancléřky Angely Merkelové ale tehdy nereagoval sankcemi, nýbrž přijetím nového zákona o bezpečnosti. Tak měla podle Cablea postupovat i Velká Británie. "Kdyby Británie udělala něco podobného, byla by nyní v čele zemí využívajících nejmodernější telekomunikační technologie. Což teď není," komentuje spolkový zákon přijatý za účelem řešení konfliktu při další instalaci 5G sítí. Předpis staví hlavně na striktních bezpečnostních zárukách, včetně doložení monitoringu síťových zařízení dodavatelů technologií.

Omezení využívání čínských technologií přitom nedlouho před britským embargem prosadil v USA i republikánský exprezident Donald Trump. Ten byl ve své zahraniční politice zejména ve vztahu k Číně známý pro svůj jestřábí přístup. Sankce uvalené na společnost v USA ji efektivně odřízly od dodavatelů čipů a dalších stěžejních dílů, a navíc ji dotlačily k vývoji vlastního operačního systému. To bylo způsobeno znemožněním spolupráce s Googlem. Huawei tak ztratila přístup k jeho uživatelsky populárním softwarovým aplikacím.

V reálu to znamená, že veškeré smartphony v nabídce Huawei nejsou k dispozici s kompletní verzí operačního systému Android, ale pouze s jeho omezenou verzí. Uživatelé tak nemají přístup ke Google mapám, mailové aplikaci Gmail, online přehrávači videí YouTube nebo obchodu s aplikacemi Google Play. Všechny tyto funkcionality se Huawei snaží kompenzovat prostřednictvím aplikace AppGallery. Čínský gigant se taktéž musel vzdát své dceřiné společnosti Honor.