Eurozóna
Brusel volá po bankovní unii, euro po zprávě zpevnilo

Eurozóna musí podpořit hospodářský růst a snížit zadlužení, pokud chce znovu získat důvěru investorů. Zároveň by se měla vydat cestou bankovní unie a společných eurobondů, zvážit by měla i přímou rekapitalizaci bank ze záchranného fondu ESM. V návrhu doporučení k rozpočtovým opatřením a strukturálním reformám v zemích eurozóny to dnes uvedla Evropská komise.

"Prohlubování jednotného evropského trhu ve finančním sektoru a v bankovnictví má naši podporu potud, že podpoří konkurenční prostředí a jednotná pravidla pro všechny, ale současně také ochrání jednu velkou komparativní výhodu evropského trhu, kterou je rozmanitost národních finančních a bankovních sektorů," řekl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Eurobondy, tedy společné evropské dluhopisy, by se podle něj mohly stát zajímavým investičním nástrojem s nízkým rizikem, který by umožnil zlepšit rizikovou strukturu investičního portfolia komerčních bank. "Aby to však takto fungovalo, nemůže jít jen o přesun národních veřejných dluhů a jejich financování o patro výše na nadnárodní úroveň, ale musí být vidět jasný a trvalý účinek politických iniciativ k ozdravování veřejných rozpočtů," dodal.

V nástinu hospodářské strategie eurozóny na další rok komise přímo zmiňuje obavy, které má trh kvůli potížím španělských bank, a kvůli vysokým nákladům, které má španělská vláda s pomocí tomuto sektoru. Právě problémy španělských bank jsou hlavní příčinou růstu nákladů na obsluhu španělského dluhu, což není dlouhodobě udržitelné.

Doporučení, aby se eurozóna více semkla a sladila svůj bankovní sektor, nicméně stačilo na to, aby se na trhu změnily kurzy měn, akcií a komodit. Euro se vůči dolaru odpoutalo od téměř dvouletého minima a z 1,2425 USD se v mžiku dostalo na 1,2468 USD. Ztráty smazalo zlato, jehož cena se dostala na 1554 dolarů (asi 31 650 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu).

Investoři se obávají, že veřejné finance ve Španělsku se ocitnou v situaci, která bude nezvladatelná. Pokud by se to stalo, Španělsko by bylo kandidátem na mezinárodní finanční pomoc, o kterou už požádali tři členové eurozóny z celkových 17, a to Řecko, Irsko a Portugalsko. Problém je však v tom, že Španělsko je mnohem větší a jeho finanční problémy by mohly vést k těžko předvídatelnému vývoji a dopadům na celou eurozónu.

Španělsko se už teď potýká s recesí a rekordní nezaměstnaností kolem 25 procent. Země bojuje s kolapsem realitního sektoru z roku 2008 a prakticky každá banka ve Španělsku má úvěrové portfolio zatíženo větším či menším objemem nedobytných úvěrů.

Evropská komise, která je zároveň exekutivou Evropské unie, v doporučení varuje před začarovaným kruhem slabých bank a zadlužených zemí, kde jedna zadlužená země půjčuje jiné zadlužené zemi. Tento zvyk je podle komise teď nutné zlomit.