Průměrná česká domácnost by v případě ztráty příjmů mohla financovat své základní potřeby dva měsíce a 18 dnů. To je o devět dnů déle než na konci loňského roku. Vyplývá to z průzkumu ING Bank.
Běžná domácnost si může dovolit spořit až čtvrtinu svých příjmů, což je o šest procentních bodů více než v uplynulém sledovaném období. Finanční rezervy, které mají Češi aktuálně naspořené, plánují využít nejčastěji na zaplacení dovolené, nákup dražšího zboží a splacení dluhů.
Anketa:
Kolik korun měsíčně uspoří vaše domácnost?
"Nárůst úspor domácností v prvním čtvrtletí lze vysvětlit sezonním chováním, ke konci roku výdaje rodin stoupají v souvislosti s Vánocemi. V průběhu prvního čtvrtletí se úspory domácností v průměru naopak zvýšily, a to například i díky bonusům a odměnám vypláceným v řadě společností," komentoval výsledky průzkumu ředitel retailové části ING Bank Libor Vaníček.
Z hlediska vzdělání by nejdéle ze svých úspor financovali své výdaje vysokoškoláci, kterým by naspořené peníze pokryly v průměru čtyři měsíce a šest dní. Proti tomu spoluobčanům se základním vzděláním by rezervy nevystačily ani na dva měsíce.
Pozitivní vývoj byl v prvním čtvrtletí i v parametru potenciálu úspor. Příjmy českých domácností převyšují jejich výdaje v průměru o 25 procent, což je o šest procentních bodů více než na konci roku 2011. Pokud by domácnosti chtěly, dokázaly by odkládat a spořit až čtvrtinu svého platu. Příjmy nejvíce převyšují pravidelné výdaje u domácností z menších měst. Důvodem jsou nižší životní náklady, doplnil Vaníček.
Co se týče potenciálu vytváření finanční rezervy, jsou na tom opět nejlépe domácnosti vysokoškoláků, které jsou schopny odkládat stranou téměř třetinu příjmů (31 procent). Na druhé straně Čechům se základním vzděláním přebývá po zaplacení nutných výdajů pouze 14 procent z příjmu.
