Češi v loňském roce přesunuli ze švýcarských kont 40 miliard korun. S odvoláním na údaje ministerstva financí o tom informuje server Česká pozice. Poukazuje také na to, že Češi v poslední době převádějí peníze z běžných účtů v cizině do anonymnějších a víc vynášejících aktiv, především do Asie. Svou roli zřejmě hrají i sílící tlaky na omezení bankovního tajemství v některých zemích.
Zatímco v letech 2006 až 2008 narůstal objem depozit fyzických osob v tamních bankách až dvouciferným procentním tempem, loni nastal téměř dvoupětinový pokles. Státní pokladna podle údajů ministerstva financí obdržela na srážkové dani z výnosů těchto vkladů necelých 80 milionů korun, tedy o 50 milionů méně než o rok dříve. Švýcarsko z uvedené sumy obstarává víc než polovinu.
Donedávna považované za bezpečné z hlediska bankovního tajemství byly podle serveru zejména Švýcarsko a Rakousko, dále Lichtenštejnsko, Belgie, Lucembursko, Andorra, San Marino, Monako a britská závislá území - ostrovy Man, Guernsey a Jersey.
"Švýcarská konfederace a jednotlivé švýcarské banky jsou v současnosti přístupnější požadavkům na informace od zahraničních státních orgánů a této oblasti se dostává značné mediální pozornosti," řekl serveru odborník na daně Tomáš Hlaváček z advokátní kanceláře White & Case. Z čistě daňového hlediska může být dle něho odliv částečně zapříčiněn 20procentní srážkovou daní, která je o pět procentních bodů vyšší než v tuzemsku a kterou švýcarské banky od 1. července 2008 uvalují na úrokové výnosy, pokud jejich příjemce nesouhlasí s oznámením o transakci domovskému státu.
Podobně argumentuje i ministerstvo financí. "Vzhledem k tomu, že srážková daň je od roku 2008 ve výši 20 a od roku 2011 bude 35 procent, lze z toho usuzovat na větší objemy přesunů uložených finančních prostředků do výhodnějších destinací," cituje server Radima Bláhu z ministerstva. I on však poukázal na zvýšenou snahu většiny vyspělých jurisdikcí čelit daňovému tajemství v oblasti bankovnictví.
Na přesun německých nezdaněných peněz ze švýcarských kont do Asie nedávno upozornil německý týdeník Der Spiegel, podle něhož je to reakce na nedávnou dohodu mezi německým a švýcarským ministerstvem financí, která má vyřešit letitý problém nezdaněných německých aktiv na anonymních účtech u švýcarských bank.
Podle odhadů tam Němci před daňovými úřady "uklidili" 130 až 175 miliard eur (3,2 až 4,3 bilionu korun). Dohoda podepsaná na konci října ministry financí obou zemí Wolfgangem Schäublem a Hansem-Rudolfem Merzem počítá s tím, že na každý německý anonymní vklad na švýcarský účet bude uvalena srážková daň, která poté poputuje do Berlína.
Zpětně by také měly být zdaněny částky, které inkognito ve švýcarských bankách už nějakou dobu leží. To vše výměnou za to, že tradiční institut bankovního tajemství alpské republiky zůstane zachován. O konkrétních podmínkách realizace mají oba státy začít jednat příští rok.
