Zdeněk Jandejsek
Agrární komora: Sobotka by neměl hlasovat pro rozpočet EU

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by neměl podle nového prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska hlasovat pro rozpočet Evropské unie, který už bude ovlivněn další etapou evropské zemědělské politiky, dokud nebudou mít všechny členské státy podobnou výši národních dotací. Další etapa by měla začít platit od roku 2020. Jandejsek to označil za krajní možnost. K ČR by se pak mohly podle něj přidat i další nové státy EU. Staré členské státy totiž podle Jandejska zničily české zemědělství svými dumpingovými dovozy, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat.

Rozpočet EU navrhuje Evropská komise, členské země a europarlament k němu zaujmou svá stanoviska. V případě států se rozhoduje takzvanou kvalifikovanou většinou, podpora je tedy potřeba nejméně od 16 zemí reprezentujících nejméně 65 procent obyvatel EU.

Pokud se stanoviska Rady EU a parlamentu liší, hledá se kompromis, který následně musí obě instituce potvrdit. Český premiér tedy do práce na unijním rozpočtu přímo nezasahuje a vetovat jej nemůže.

Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostl zisk v českém zemědělství loni meziročně o 25,9 procenta na 20,22 miliardy korun. Zemědělská produkce meziročně vzrostla o 1,8 procenta na 129,3 miliardy korun. Hodnota živočišné produkce se snížila o 0,2 procenta na 46,3 miliardy korun, hlavně kvůli poklesu cen mléka, drůbeže a vajec.

Jandejsek by však byl rád, kdyby se množství skotu, drůbeže a prasat vrátilo k úrovni, která byla v Česku po pádu socialismu. Tehdy podle něj dostávali zemědělci menší podpory, přesto dokázali z hektaru půdy více produkovat. Podle údajů ČSÚ bylo na českém území v roce 1990 4,8 milionu prasat. V loňském roce pak 1,6 milionu kusů, jejich počet se snížil zhruba na třetinu. Jejich počty klesly pod čtyři miliony na začátku tisíciletí, pod tři miliony kusů pak v roce 2005.

Peníze přerozdělované z EU jsou podle Jandejska redistribuované zhruba správně mezi jednotlivé členské státy, problémem jsou podle něj národní a krajské dotace, stejně tak "skryté podpory". "Třeba v Rakousku každý, kdo zaměstná školáka, který přijde pracovat alespoň na pět let, dostane dotaci 250 tisíc korun na rok od ministerstva práce. A pokračujeme dál, odbytové organizace dostanou peníze, zpracovatelské organizace dostanou peníze. To je kolonizace východních zemí," řekl Jandejsek.

V rámci přerozdělování peněz by podmínil příjem zemědělských přímých dosud nárokových dotací, pocházejících z evropského rozpočtu, zatížeností půdy zvířaty. Ti, kteří by měli více krav nebo prasat, by dostávali více peněz.