Rekordní čísla
Analytici: Za vysokou nezaměstnanost mohou vlády a recese
10.02.2014 13:00 Původní zpráva
Nezaměstnanost v Česku dosahuje hrozivých výšek. Podle statistik úřadu práce bylo na konci ledna bez práce téměř 630 tisíc lidí, v reálu jich však je daleko více. Podle analytiků za tím stojí nejenom propad ekonomiky, ale i politika minulých vlád.
Lednové statistiky zveřejněné úřadem práce jsou podle analytiků doposud nejhorší v České historii. A nejsou zdaleka úplné; nejsou do nich totiž zahrnuti nezaměstnaní lidé, kteří se na úřad práce z nejrůznějších důvodů nepřihlásili nebo je úřad pro porušení podmínek prostě vyškrtl z evidence. "Lidí neevidovaných na úřadu práce může být sto tisíc i více," konstatoval již před časem pro on-line deník TÝDEN.CZ ekonom odborů Jaroslav Ungermann. Počet nezaměstnaných by tak činil až tři čtvrtě milionu.
Důvodů nelichotivého stavu je několik. Jedním z nich je skutečnost, že ke konci roku ukončuje většina firem dočasné pracovní smlouvy. Na pobočky úřadu práce tak míří daleko více lidí než v jiných měsících. To je však pouze vedlejší důvod. "Asi nejdůležitějším důvodem je to, že se česká ekonomika v posledních dvou letech potácela v hospodářské recesi, a tím pádem došlo i k výraznému snížení počtu volných pracovních míst a k propouštění v podnicích," konstatoval analytik společnosti Akcenta Miloslav Novák. Růst nezaměstnanosti je podle něj podpořen i řadou dalších důvodů. Je to například nedostatečně flexibilní pracovní trh v České republice, nízký počet zkrácených pracovních úvazků. "Ale zmínil bych i tu skutečnost, že v posledních letech se vláda k nezaměstnaným chovala macešsky, když nevnímala nezaměstnanost jako společenský problém, ale spíše jako problém daného jednotlivce," dodal Novák.
Omezenou snahu státu v boji s nezaměstnaností vidí jako jednu z příčin i analytik ČSOB Petr Dufek. "Hlavní příčinou byla recese, která nás postihla dvakrát v průběhu posledních let. Druhým důvodem je to, že na pracovní trh přichází v posledních letech stále více a více lidí, do ‚oběhu' se dostaly silné ročníky. Další věc, která tady v posledních letech moc nefungovaly, jsou veřejné investice," míní.
Nečasova vláda totiž ve snaze snížit veřejné výdaje omezila i výdaje státu například do veřejných staveb. "V tomto směru trpí zvlášť stavebnictví, kde je výpadek zakázek poměrně silný, v některých případech až padesát procent," dodává Dufek.
Velké zlepšení se přitom podle analytiků v nejbližších měsících nedá čekat. "Recese již sice skončila a ekonomika se letos vydá cestou mírného růstu, na trhu práce se ale zatím toto oživení příliš neprojeví a spíše zůstane dál stabilizovaný," míní Jiří Šimek ze společnosti Citfin. Na jaře sice přijde opět zlepšení a pokles nezaměstnanosti, za kterým ale budou stát opět sezonní faktory. Firmy zatím zůstanou v přijímání nových pracovních sil opatrné a budou využívat dosavadních kapacit. Mírné zlepšení tak lze očekávat až v druhé polovině roku.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.