Boj s "černotou"
Analýza: náklady 3,5 miliardy na minimální mzdu k propouštění nepovedou
17.09.2016 05:35
Celkové náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11 tisíc korun měsíčně od ledna příštího roku budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Uvádí to analýza, kterou nechala vypracovat vláda.
Podle dokumentu by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti. Po zvýšení, jak se na něm dohodla tripartita, dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Vláda slibuje pokračování růstu, což žádají odbory.
"Vláda chce i nadále pokračovat ve zvyšování minimální mzdy v souladu s cílem dosažení čtyřicetiprocentní úrovně průměrné mzdy, který si vytyčila v programovém prohlášení," uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Doplnil, že zpráva Mezinárodního měnového fondu doporučuje pro země střední a východní Evropy úroveň 45 procent průměrné mzdy.
"V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných na úrovni minimální mzdy, který postupem času opět poklesl," konstatuje analýza. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, to je 115 tisíc lidí.
Úprava minimální mzdy má podle vlády přispět k omezení výplat mezd na černo a ke zvýšení zájmu o práci domácích zaměstnanců na pracovních místech, kde jsou nyní často zaměstnáváni cizinci.
Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.
Odbory žádají, aby minimální mzda stoupla na 11 500 korun. "Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné," uvedl minulý týden předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27 297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10 919 korun.
Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.