Bělobrádek je pro dřívější odchody horníků do důchodu

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) podporuje novelizaci nařízení vlády, které se týká dřívějších odchodů horníků do důchodu, tak aby platilo i pro horníky, kteří stanoveného počtu směn dosáhli až po roce 2008. Řekl to po setkání s odboráři v Orlové na Karvinsku. Dosud se dřívější odchody do důchodu týkají jen horníků, kteří fárali před rokem 1993 a stanovený počet směn odpracovali před rokem 2009.

"Bylo by nespravedlivé a nekorektní vůči těm horníkům, kteří jsou v té situaci nyní, aby byli v rozdílných podmínkách než jejich předchůdci," řekl Bělobrádek. Novelizací nařízení by se v nejbližší době měla zabývat vláda. Výhrady proti návrhu mělo například ministerstvo financí.

Horničtí odboráři ale chtějí, aby se změnil i důchodový zákon a o pět let dříve mohli odcházet do důchodu všichni horníci. Zdůvodňují to především tím, že kvůli náročné práci v těžkých podmínkách je jejich zdravotní stav mnohem horší než u ostatní populace.

Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel řekl, že odboráři mají k dispozici čtyři zdravotní studie. "Ve všech studiích je zcela jednoznačně řečeno, že zdraví horníků je opravdu velmi narušováno pracovním prostředím," řekl Sábel. Střední délka života horníků je podle něj o 5,8 roku kratší než u průměrné populace v Česku.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že v Česku je pro horníky nejhorší důchodový systém v Evropě, ale zároveň jedny z nejtěžších pracovních podmínek. Uhlí se dobývá i v hloubkách okolo jednoho kilometru pod zemí. "To má za následek zvýšenou teplotu, vlhkost, samozřejmě připočtěte k tomu prach, zátěže, vibrace, a taky je tady obrovská psychická zátěž," řekl Pytlík. Vše se projevuje zvýšeným počtem chorob z povolání i obrovským množstvím dalších nemocí. Jedno z primárních řešení, jak uchránit zdraví horníků, je podle Pytlíka právě posunutí jejich odchodu do důchodu alespoň o pět let.

Bělobrádek řekl, že obecně je pro změnu zákona, ale bude záležet na konkrétních parametrech. "Musíme si potom říct, jak konkrétně to bude řešeno, to znamená, v kolika, za kolik, jaké budou příplatky a podobně. Samozřejmě to velmi úzce souvisí s tím, kolika by se to týkalo lidí," řekl vicepremiér. Uvedl, že by záleželo i na tom, kterých profesí těžkého průmyslu by se dřívější odchody týkaly. Na dřívějších odchodech do důchodu by se podle něj museli podílet i zaměstnavatelé například vytvořením zvláštních fondů.