Brusel neprodlouží Česku čerpání dotací, 16 miliard v prachu?

Ekonomika
24. 9. 2013 13:21
Oldřich Vlasák se neúspěšně pokusil prosadit svůj návrh na prodloužení čerpání dotací.
Oldřich Vlasák se neúspěšně pokusil prosadit svůj návrh na prodloužení čerpání dotací.

Neúspěchem skončil pokus místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka (ODS) prosadit ve vlivném výboru pro regionální rozvoj EP návrh, aby Česká republika mohla prodloužit nynější čerpání evropských dotací o jeden rok. Delší čerpání, na které teď mají nárok Slováci a Rumuni, se tedy zatím pro Česko prosadit nedaří a reálně hrozí, že Praha na určitou část vyčleněných peněz letos nedosáhne.

Podle ministra pro místní rozvoj Františka Lukla jde ale pouze o rozhodnutí jednoho výboru, hlavní slovo bude mít až Evropský parlament. "Samozřejmě to bude složité a nespoléháme na kladné hlasování. Činíme jiné kroky k eliminaci ztráty alokovaných evropských zdrojů, především alokacemi (přesuny peněz do jiných, méně problémových operačních fondů - pozn. red.)," reagoval na zprávu ministr Lukl, podle kterého by kladné stanovisko EP bylo pouze pomyslnou 'třešinkou na dortu'.

Téma při svých jednáních s představiteli EU zmiňoval v Bruselu minulý týden i prezident Miloš Zeman. V zásadě jde o možnost, kterou měly v letech 2007 až 2010 tehdejší nové členské země EU spolu s Řeckem a Portugalskem. Platilo pro ně, že mohou podle takzvaného pravidla n+3 uplatnit u EU žádost o proplacení peněz na projekty ještě tři roky po přijetí závazku.

Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS).Nyní platí o rok kratší termín, tedy n+2. V příštím finančním období v letech 2014 až 2020 bude ale možnost tříletého dočerpávání opět standardem. Vlasák jako parlamentní zpravodaj příslušné legislativy navrhoval, aby pravidlo n+3 platilo pro všechny země i nyní, tedy v letech 2011, 2012 a 2013.

"Toto pravidlo se osvědčilo a budeme ho používat v období 2014 až 2020, tak jsem chtěl tu mezeru zaplnit a výhodu dát všem státům," vysvětlil po hlasování Vlasák. Česko by podle něj v příštím roce mohlo přijít o částku mezi deseti a dvaceti miliardami korun, o další miliardy pak může přijít v následujícím roce.

Výjimka

Slovensko a Rumunsko si výjimku vyjednaly letos v únoru na evropském summitu. Výjimka fakticky znamená změnu legislativy, se kterou musí souhlasit Evropský parlament, který ji nyní projednává a může dělat změny. Právě toho chtěl český europoslanec využít.

Zatímco s pravidlem n+3 se Česká republika celkem úspěšně vypořádala a byla schopna projekty připravit a o peníze Brusel dostatečně včas požádat, v roce 2013 s tím má problém. "Přeskočení" na kratší pravidlo totiž pro letošek znamená souběh administrace proplácení za roky 2010 a 2011.

Ministerstvům odpovědným za programy se proto podle Vlasáka nedaří mít situaci plně pod kontrolou. Česká republika přitom patří z hlediska čerpání spíše k těm horším. Podle údajů Evropské komise z letošního června hrozí, že letos Česko přijde o 633 milionů eur (skoro 16,5 miliardy korun), uvedl europoslanec.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém pesimistickém scénáři počítá dokonce s tím, že by Česká republika do konce roku nevyčerpala až 30 miliard korun. Evropská komise totiž ke 4. září certifikovala projekty za 275,7 miliardy korun, což je 34,7 procenta z celkové částky, kterou má Česko v současném programovém období 2007 až 2013 k dispozici. Domácí příjemci dostali ke stejnému datu proplaceno celkem 456,7 miliardy korun, což je 57,4 procenta připravené částky.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Zkušenosti bez uplatnění: Nezaměstnaní padesátníci zatěžují státní rozpočet

Ekonomika
9. 7. 2025

Nezaměstnanost v červnu stagnovala, sezonní práce se neprojevily

Ekonomika
8. 7. 2025

Výrobce autobusů Iveco vloni zvýšil zisk o 859 milionů korun

Ekonomika
8. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ