Ceny uhlí neporostou, problémy uhlobaronů se prohloubí

Ceny uhlí na světových trzích v nejbližší době příliš neporostou. Problémy těžařské NWR, která vlastní společnost OKD, by se tak mohly ještě více prohloubit, soudí ekonomičtí analytici. 

"Cena koksovatelného uhlí v posledních týdnech sice mírně roste a nyní se pohybuje kolem úrovně 150 dolarů za tunu, to je však stále výrazně pod úrovní, kterou NWR potřebuje k dosažení zisku. Ta leží dle mého odhadu nyní někde kolem 180 až 190 dolarů za tunu a při současných podmínkách na trhu je její dosažení v nejbližších měsících nepravděpodobné," uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Mírný růst cen očekává i analytik BH Securities Petr Hlinomaz. "Jsou tu indicie, že by ceny mohly povyrůst. Druhá věc je, jestli se NWR podaří tento růst dojednat i s odběrateli," podotkl.

"Poptávka po uhlí z Číny zůstává slabá a na trhu přesto zůstává spousta těžařů, kteří ho nechtějí opustit. Například některé ruské firmy dál dodávají uhlí na trh i za cenu ztrát, jen aby si udržely vlastní podíl na trhu," popsal situaci na trhu Hatlapatka. Nepříznivá je i situace u cen energetického uhlí, kde do hry vstupuje mimo jiné rostoucí těžba břidličného plynu v USA.

Nepříznivý vývoj cen uhlí působí NWR značné ekonomické potíže. Tou největší je klesající hotovostní polštář. Výkonný ředitel NWR Ján Fabián v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že zatímco ještě v polovině loňského roku měla firma finanční hotovostní rezervy kolem 400 až 600 milionů eur (zhruba 10,3 až 15,5 miliardy korun, k letošnímu červnu klesly na 175 milionů eur (4,5 miliardy korun).

Firma chce proto uzavřít ztrátový Důl Paskov, na který podle Fabiána ročně doplácí zhruba 1,5 miliardy korun. Kromě toho chce NWR do konce roku prodat Ostravsko-karvinské koksovny OKK. Podle Hatlapatky je prodej OKK správný krok, ale ke stabilizaci situace firmy sám o sobě nestačí.

"Myslím, že cena by se mohla pohybovat v rozmezí 60 až 80 milion eur (1,5 až dvě miliardy korun), pokud budou součástí prodeje také neprodané zásoby koksu. Bez nich by cena byla cca poloviční," odhaduje Hatlapatka, podle nějž je nyní v OKK zhruba 200 tisíc tun neprodaného koksu.

Hlinomaz upozornil také na další problém, který bude muset vedení NWR vyřešit. "Klíčové bude, do jaké míry se podaří s bankami dohodnout odklad povinnosti předčasného splacení úvěrů, jde až o 80 milionů eur (dvě miliardy korun). Pokud by se to NWR nepodařilo dohodnout, tak by se dostalo do výrazných problémů s likviditou," upozornil s tím, že jasněji bude v polovině října, kdy NWR zveřejní dohodnuté ceny uhlí pro poslední čtvrtletí roku. Pokud budou vyšší než nyní, mohlo by to prý na banky zapůsobit. Pokud však výrazný obrat nenastane, nemusí být problémům NWR konec.

Hlinomaz nevyloučil, že by se mohl opakovat scénář podobný osudu realitního Orka. "Problémy s likviditou obecně vedou až k bankrotu. V případě NWR, které se řídí nizozemským právem, by to mohlo zafungovat podobně jako v případě Orka, tedy že by společnost pořádala o odklad splatnosti vlastních závazků soud, což by jí ochránilo před věřiteli," uvedl.

Hospodaření NWR se propadlo z devítimiliardového zisku v roce 2008 na ztrátu zhruba 25 milionů korun loni. Letos v pololetí měla firma čistou ztrátu 395,7 milionu eur (10,2 miliardy korun), na výsledku se ale výrazně promítlo přecenění těžebních aktiv, jejichž účetní hodnotu NWR kvůli nízké ceně uhlí snížila o 307 milionů eur (7,9 miliardy korun).
Společnost NWR, která sídlí v Amsterodamu, patří téměř ze dvou třetin skupině BXR, v níž má zhruba poloviční podíl podnikatel Zdeněk Bakala.