Češi a Maďaři budou mít v Unii problémy s rozpočtem

Česká republika a Maďarsko budou na konci roku 2008 jedinými zeměmi v Evropské unii, které budou mít rozpočtový deficit vyšší než tři procenta HDP. Tato úroveň je důležitá pro přijetí eura. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropské komise, podle níž také Česká republika nadále patří mezi šest členských zemí s nejrizikovějším výhledem veřejných financí.

Kritika EU je podle ministra financí Miroslava Kalouska oprávněná. Jak dodal, současný stav způsobila neodůvodněná fiskální expanze v období pozitivního ekonomického vývoje. "Důvod těchto trendů je jediný: politická neodpovědnost," zdůraznil. Vládou schválený reformní balík dle Kalouska směřuje do zásadních míst kritiky EU, a pokud bude sněmovnou přijat, je možné sestavit státní rozpočet s deficitem tří procent HDP.

Ve zprávě o stavu veřejných financí v celé Unii komise konstatuje, že se rozpočtová situace podstatně zlepšila a průměrný deficit klesl na loňských 1,7 procenta z 2,4 procenta v roce 2005, v eurozóně pak na 1,6 z 2,5 procenta. V proceduře kvůli nadměrnému deficitu zůstává sedm zemí - Itálie, Portugalsko, Británie, ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Nicméně podle posledních konvergenčních programů, tedy plánů na cestě k euru, budou mít na konci příštího roku deficit nad třemi procenty HDP jen Maďarsko a ČR. Jarní ekonomický výhled EK z počátku května byl pesimističtější a přiřazoval k nim Portugalsko, Polsko a Rumunsko.

Zatímco Maďarsko na tom bude nejhůř se 4,9 procenta, u České republiky se nyní předpokládá deficit 3,6 procenta. I to bude ale pokles proti letošním očekávaným 3,9 procenta.

Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia ocenil kroky, které maďarská vláda podniká pro snižování deficitu. "Maďarsko směřuje k naplnění našich doporučení," řekl.

Komise vyzvala všechny členské státy, aby využily dobrých ekonomických časů a usilovaly o dosažení zdravých a udržitelných rozpočtů. "V některých případech byly vysoké daňové příjmy, které mohou být dočasné, využity zčásti na zvýšení vládních výdajů," uvádí zpráva. Podle ní tak existuje riziko, že se budou opakovat chyby minulosti.

Komise upozorňuje, že pokud členské země nezmění svou politiku, jen deset z nich dosáhne střednědobých rozpočtových cílů požadovaných paktem stability, tedy rozpočtovými pravidly EU. Podle nich by země ve střednědobém výhledu, tedy asi během tří či čtyř let, měly usilovat o rozpočet, který je v přebytku nebo jen mírně deficitní. Mezi "dobrými žáky" jsou Estonsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko a Španělsko.

Rozsáhlá zpráva komise také podobně jako loni na podzim zařazuje ČR spolu s Řeckem, Kyprem, Maďarskem, Portugalskem a Slovinskem mezi šest zemí s vysokým rizikem vývoje veřejných financí. Slovensko je mezi deseti státy s průměrným rizikem. Nízké riziko rozpočtového deficitu je v devíti zemích - pobaltských státech, Nizozemsku, Dánsku, Rakousku, Polsku, Finsku a Švédsku.

Země s vysokým rizikem ohrožuje stárnutí obyvatel a s ním spojené výdaje, které v dlouhodobém výhledu významně porostou. O to víc je u nich nezbytná a naléhavá konsolidace rozpočtu, zdůrazňuje dokument. "Doufáme, že zpráva povzbudí diskusi o rozpočtových výzvách, které s sebou nese stárnutí obyvatel," řekl Almunia.

Foto: archiv Týdne