Češi jsou ve splácení svých závazků druzí nejlepší v Evropské unii hned po Německu. Za posledních deset let si tak ČR v žebříčku výrazně polepšila. V roce 2007 splácely tuzemské domácnosti hůř než Estonci, Dánové, Nizozemci, Lucemburčané a Rakušané. S odkazem na statistiky Eurostatu to sdělilo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením závazků.
"České domácnosti mají ve srovnání s ostatními zeměmi EU relativně malé potíže se splácením svých závazků. Zatímco v Česku dluží po splatnosti něco málo přes čtyři procenta domácností, v sousedním Slovensku je to takřka osm procent a v Rakousku sedm procent domácností," uvedl předseda sdružení Luděk Čermák.
Jednotlivé země v žebříčku nelze podle něj srovnávat mechanicky, nutné je porovnávat ekonomicky a kulturně podobné země. Při takovém srovnání se ukazuje zásadní vliv odpovědného prověření platební schopnosti klientů a dostupnosti informací o jejich platební historii, dodal.
"V Česku máme více registrů, kde mohou odpovědné firmy posoudit úvěrovou historii i celkovou úvěrovou angažovanost klienta," upozornil Čermák. Díky registrům Solus mají k údajům přístup i telekomunikační společnosti a jiná odvětví, která významně zlepšují celkový obraz o platební morálce klienta.
Na Slovensku mohou firmy ověřovat pouze data z oblasti úvěrů, a společnosti tak nevidí, zda například klient dlouhodobě nedluží poskytovateli telekomunikačních služeb, vysvětlil Čermák. Obdobná situace je také v Německu, kde jsou v registrech klientských informací obsaženy informace z financí, telekomunikačních služeb a energií.
Také v Belgii, kde mohou společnosti ověřovat platební morálku klienta jen prostřednictvím údajů o úvěrech po splatnosti v registru tamní centrální banky, mají více respondentů v prodlení než v Nizozemsku, kde existují i pozitivní registry klientských informací.
Připomněl ale, že ne všechny domácnosti, které jsou v prodlení se splácením svých závazků, v rámci průzkumu svůj dluh přiznají. Své závazky například často zamlčuji občané, kteří si vzali půjčky v tzv. šedé zóně. Významný pozitivní efekt by měla do budoucna přinést nová legislativa v oblasti ochrany spotřebitele.
"Zákon o ochraně spotřebitele umožňuje od června 2016 zařadit členským společnostem informaci do negativního registru i bez souhlasu klienta, a zlepšuje tak možnosti poskytovatelů půjček ověřit si při dodržení přesně stanovených zákonných pravidel informace o platební morálce klientů, kteří již jinde nemusí být schopní dostát svým splatným závazkům," dodal Čermák.
