Ve složité osobní situaci by tři procenta Čechů byla ochotná předat úplatek pro vyřešení problému. Většina (87 procent) pokládá předání úplatku za nepravděpodobné. Vyplývá to z výsledků průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi. Podle socioložky Kristýny Chábové Češi odsuzují korupci mnohem silněji než lidé v dalších postkomunistických zemích a řadí se v tomto pohledu spíše k západním zemím.
Podle Chábové je zajímavé, že tolerantnější ke korupci jsou mladší lidé. "Ale to není specifikum České republiky, to se objevuje napříč evropskými zeměmi," dodala.
Osobní zkušenost s korupcí se u respondentů v čase příliš nemění. Deset procent lidí mělo v posledním roce pocit, že se od nich očekává úplatek, 89 procent ne. Nejčastější skupinou, která má možnost se s korupcí setkat, jsou podle Chábové muži ve věku mezi 30 a 59 lety a podnikatelé.
Sociologické šetření se zabývalo také postoji lidí k hodnocení vlády v boji proti korupci. Podle 26 procent lidí se boj vlády s korupcí za poslední rok zlepšil. Dalších 51 procent se domnívá, že je situace stejná jako před rokem, a 18 procent občanů soudí, že se stav zhoršil.
V porovnání se stejným průzkumem v září 2014 je podle Chábové vidět, že se přibližně osm procent respondentů přesunulo z názoru o úspěšném boji vlády k neúspěchu.
Nejjednodušším vysvětlením je podle ní to, že v roce 2013 padla vláda v důsledku kauzy Nagyová, což se v roce 2014 nestalo, takže respondenti byli velmi pozitivní v hodnocení vlády ohledně boje s korupcí. "Dnes je ten vývoj trošku negativní, myslím si, z toho důvodu, že zde nejsou žádné obrovské kauzy, které by respondenty ovlivňovaly," dodala.
Průzkum provedla společnost TNS Aisa mezi 21. a 27. listopadem na vzorku 1200 lidí.
