Uplynulý týden přinesl hned několik reportů zajímavých makroekonomických dat. Český statistický úřad zveřejnil nová čísla k vývoji tržeb v maloobchodě, k průmyslové aktivitě a v neposlední řadě i k dění ve stavebnictví. Pojďme se nyní na jednotlivá makrodata podívat blíže.
Maloobchod
Během května došlo k dalšímu navýšení maloobchodních tržeb, což znamená, že se série růstu nákupního apetitu Čechů rozšířila už na čtyřiadvacet měsíců. Konkrétně tedy za zmíněný květen vzrostly tržby meziročně o 11,1 %, přičemž analytické odhady počítaly s růstem "jen" 10,7%. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v segmentu prodejů a oprav motorových vozidel, které se zejména díky růstu poptávky po nových osobních vozech navýšily o úctyhodných 19,1 %. Výrazný růst, a to o 11,2 %, byl zaznamenán i na položce pohonné hmoty, což bylo dáno především květnovým růstem cen benzinu a nafty. Po očištění o výrazně volatilní položku realizovaných tržeb za prodej motorových vozidel by maloobchodní tržby vzrostly o 7,5 % oproti původně odhadovaným 7 %. Tím hlavním důvodem, proč se tržby zvýšily tak dynamicky bylo to, že na letošní květen připadlo o tři pracovní dny více než v loňském roce. Po očištění o tento sezónní vliv by se maloobchodní tržby zvýšily jen o 4 %, což zhruba odpovídá dlouhodobému průměru.
Průmysl
Obdobně jako maloobchod byla vyšším počtem pracovních dnů ovlivněna i průmyslová výroba, která se během května zvýšila o 8,6 %. Právě díky příznivějším sezónním vlivům šlo o růst více než dvojnásobný v porovnání s dubnovými 4,2 %. Pokud bychom ale nová data očistili o efekt tří dodatečných pracovních dní, vzrostla by průmyslová produkce jen o 1 %. Stejně jako v maloobchodě, byl i ve výrobě hlavním tahounem segment motorových vozidel, jejichž produkce se během května v meziročním srovnání navýšila o 21,4 %. Klíčovým indikátorem budoucího vývoje je objem nových objednávek. Zde byl zaznamenán nárůst o 13,5 %, přičemž tahounem je stále zahraniční poptávka, u níž je patrný nárůst o 16 %. Tuzemské objednávky vzrostly 9% tempem.
Stavebnictví
Bohatší fond pracovní doby pomohl i českému stavebnictví, sic ne natolik, aby vykázalo kladné hodnoty. Stavební produkce totiž v květnu klesla o 4,3 %, po očištění o sezónní vlivy jde dokonce o 8,4% pokles. Nejhorší vývoj byl patrný v segmentu inženýrského stavitelství, kde došlo k poklesu o 9,1 %. Příčinou tohoto útlumu jsou prodlevy ve výstavbě hned několika významných dopravních cest. Jediným příznivým signálem, který z nových dat lze vyčíst je to, že se situace ve stavebnictví již dále nezhoršuje. Během dubna totiž stavební aktivita poklesla dokonce o 13,7 %. Určitou náplastí je také to, že se vládě podařilo dojednat s Evropskou komisí povolení pro zahájení výstavby několika klíčových projektů. Vliv tohoto faktoru bude ale nabíhat velmi pozvolna, což jednoznačně není otázkou několika měsíců ale let.
Z reportovaných dat lze jasně vyčíst, že nejslabším článkem české ekonomiky dál zůstává stavebnictví. Maloobchodu i průmyslu se naproti tomu daří poměrně dobře, a to i po očištění o sezónní vlivy. Ve stavebnictví přitom bohužel nelze sázet na brzký obrat, kterému by pomohly jedině až vyšší výdaje veřejného sektoru, které jsou nyní ovšem utlumeny problémy s posudky EIA. V nadcházejícím týdnu nás čekají obdobně zajímavá data, konkrétně hned v úterý bude vydán report ohledně vývoje nezaměstnanosti a inflace za červen. Půjde o data, která pozorně sleduje mimo jiné i ČNB a mohou tak naznačit další vývoj její měnové politiky.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara
