Česká ekonomika poroste podle Moody´s pouze o 2,5 procenta

Růst české ekonomiky by měl letos klesnout na 2,5 procenta z loňských 4,2 procenta. Kolem 2,5 procenta by měla ekonomika růst i příští rok. Vyplývá to z odhadů ratingové agentury Moody´s, o kterých informovali představitelé společnosti na konferenci.

Rychleji by v regionu měly růst v následujícím období Polsko, Rumunsko a Slovensko, a to o více než tři procenta. Naopak pomaleji podle odhadů porostou ekonomiky Bulharska a Chorvatska. "Růst české ekonomiky se vrátí k udržitelnějšímu růstu," uvedla Moody´s.

Ministerstvo financí v nové prognóze počítá letos rovněž s růstem o 2,5 procenta, příští rok očekává zrychlení na 2,6 procenta. Česká národní banka letos čeká růst HDP o 2,7 procenta.

Guvernér ČNB Miroslav Singer na konferenci uvedl, že česká ekonomika má daleko k přehřátí. Dodal, že celkově jsou dnes vyspělé ekonomiky ve fázi křehkého růstu při nízké inflaci. Proto také podle něj řada centrálních bank přistoupila k nekonvenčním nástrojům měnové politiky, čímž si obnovily jistou míru vlivu na jejich ekonomiky. ČNB například využívá režim devizových intervencí.

Podle guvernéra je rovněž patrný nový přístup centrálních bank, v rámci kterého se zdají záporné úrokové depozitní sazby jako užitečný nástroj měnové politiky. "Prostor pro měnovou politiku je tak větší, než se dříve předpokládalo," uvedl. Například základní úroková sazba Evropské centrální banky se nyní nachází na rekordním minimu 0,05 procenta. Depozitní sazba je ale záporná, takže finanční ústavy musejí za peníze uložené u centrální banky platit. Cílem je pomocí nízkých úroků podpořit poskytování půjček podnikům a spotřebitelům. To má posílit celou ekonomiku a zvýšit inflaci.

O zavedení záporných úrokových sazeb diskutovala nedávno i bankovní rada ČNB. Podle záznamu převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k uvolňování měnových podmínek, a tedy k přímému ovlivňování inflace. Zároveň ale opakovaně zaznělo, že záporné sazby mohou představovat užitečný nástroj v případě, že dojde k tlakům na posílení koruny kvůli rozdílným úrokovým sazbám v ČR a eurozóně.