Česká ekonomika v loňském roce meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Vyplývá to ze středečních předběžných údajů Českého statistického úřadu. V samotném čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 0,5 procenta. Mezičtvrtletně HDP naopak o 0,3 procenta klesl a Česko se tak technicky ocitlo v recesi, protože mezičtvrtletní HDP se snížil dvě čtvrtletí po sobě.
Česká ekonomika ve srovnání s rokem 2010 zpomalila růst, v průběhu roku postupně ztrácela na tempu. Předloni HDP vzrostl o 2,2 procenta. Pro letošek ekonomové s růstem nepočítají.
"Ztráta dynamiky se v české ekonomice koncem roku dále prohloubila. Negativní vývoj zvýrazňuje fakt, že jde o sezonně očištěná data. Bez sezonního očištění HDP zřejmě v posledním kvartálu roku klesl o 0,6 procenta," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Za negativním vývojem podle něj zřejmě stálo hlavně omezení investiční činnosti. Sobíšek nevyloučil, že ČSÚ v březnu pesimismus zmírní, a to revizí třetího nebo čtvrtého čtvrtletí.
Krátkodobé ukazatele z průmyslu, stavebnictví, maloobchodu či služeb ze čtvrtého čtvrtletí se nezdají být s takto hlubokým propadem HDP zcela v souladu, dodal. "Zdá se, že všichni šetří, kde to jen jde. Dnes sice ještě nebyla zveřejněna struktura růstu, ale předpokládáme, že kromě zahraničního obchodu klesají všechny hlavní složky HDP," dodává ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
"Tahounem ekonomiky byl po celý rok 2011 zpracovatelský průmysl, přestože i zde se meziroční přírůstky během roku snižovaly. Stabilně nadprůměrné výsledky zaznamenalo také odvětví dopravy a skladování, naopak výrazně klesla ekonomická výkonnost stavebnictví," uvedl ČSÚ.
Částečný pokles zaznamenaly rovněž výdaje sektoru vládních institucí. Spotřeba domácností zůstala po dílčím zotavení ve čtvrtém čtvrtletí přibližně na úrovni předchozího roku. "O to, že si česká ekonomika nestála loni ještě hůře se zasloužilo především zrychlení spotřeby koncem roku vlivem zvýšení DPH od 1. ledna 2012," upozorňuje ovšem analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin. Jen předzásobení tak drželo spotřebu nad vodou. Domácnosti totiž nakoupily trvanlivé zboží či cigarety ještě před zvýšením daně z přidané hodnoty.
Další vývoj přitom nebude příliš radostný. "Pokud počítáme s nízkou spotřebitelskou poptávkou, vládními škrty a tedy nízkými investicemi, pak nám prakticky zbude pouze export, který táhne domácí ekonomiku. Při dalším zpomalení Německa to však bude velký problém.
Vývoj HDP
Domácí konečná spotřeba postupně oslabovala a růst celkové poptávky tak zabezpečoval pouze pozitivní vývoj v zahraničním obchodě. Výrazný, postupně se prohlubující propad investiční aktivity podnikatelů i vlády se promítl do značného snížení tvorby fixního kapitálu.
Částečný pokles zaznamenaly rovněž výdaje sektoru vládních institucí. Spotřeba domácností zůstala po dílčím zotavení ve čtvrtém čtvrtletí přibližně na úrovni předchozího roku.
Na vývoj HDP má podle statistiků určující vliv tvorba odvětvově členěné hrubé přidané hodnoty (HPH), která tvoří přibližně 90 procent jeho objemu. HPH ve stálých cenách meziročně stagnovala a ve srovnání s třetím čtvrtletím přibližně o procentní bod klesla.
O meziroční růst a zmírnění mezičtvrtletního snížení HDP se v minulém čtvrtletí zasloužil pouze vývoj daní z produktů, zejména spotřební daně z tabákových výrobků. Ta výrazně meziročně vzrostla vlivem předzásobení v souvislosti se změnou sazeb k 1. lednu 2012.
Vývoj poptávky byl v posledním loňském čtvrtletí obdobný jako v předchozích čtvrtletích. Přebytek zahraničního obchodu, kde opět rychleji rostl vývoz než dovoz zboží a služeb, byl stále ještě schopen kompenzovat postupně klesající domácí výdaje a zabezpečovat růst úhrnné poptávky, uvedl ČSÚ.
