Česká republika by nyní mohla zavést euro

V loňském roce Česko splnilo v hlavních ukazatelích maastrichtská kritéria potřebná pro přijetí eura. Deficit veřejných financí se loni snížil na 2,95 procenta hrubého domácího produktu z 3,53 procenta v roce 2005. Veřejný dluh v poměru k HDP mírně klesl na 30,37 procenta z 30,42 procenta v předminulém roce. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). 

K tomu, aby země mohla zavést společnou evropskou měnu, nesmí deficit veřejných financí přesáhnout tři procenta a veřejný dluh 60 procent HDP.

Deficit veřejných financí loni v meziročním srovnání klesl o deset miliard na 94,5 miliardy korun. Veřejný dluh se loni zvýšil o 70 miliard korun na 973 miliard korun. Hrubý domácí produkt loni stoupl na 3,2 bilionu korun.

V letošním roce by podle odhadů ministerstva financí měl deficit veřejných financí stoupnout ke čtyřem procentům HDP. Kvůli rostoucímu zadlužování proto vláda chystá reformu veřejných financí, kterou projedná a v úterý představí veřejnosti.

Hlavními důvody poklesu deficitu byly podle Ludmily Vébrové z ČSÚ zvýšené příjmy státu, a to hlavně daně z výroby a dovozu, běžné daně z příjmů, příjmy z dividend a příjmy z příspěvků na sociální zabezpečení. "Největší vliv měly zvýšené příjmy z příspěvků na sociální pojištění," uvedla Vébrová s tím, že celkově zvýšení příjmů činilo zhruba 50 miliard korun. Úřad podle ní neočekává zásadní revizi údajů.

Pondělní informace ČSÚ jsou součástí tzv. notifikace vládního deficitu a dluhu. Tu provádí a předkládá Evropské komisi každá členská země EU vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce i pro běžný rok, a to vždy ke konci března a září. "Vyjádření Komise EU lze očekávat v druhé polovině dubna 2007," uvedl statistický úřad. Údaje za rok 2006 sestavil ČSÚ z předběžných informací získaných z vládních organizací s využitím matematicko-statistických metod a kvalifikovaných odhadů.

Ve vládním deficitu a dluhu se odráží hospodaření všech institucí zařazených v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (například Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce jako Česká konsolidační agentura, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny.

Poměr vládního dluhu k HDP se předloni v eurozóně zvýšil na 70,8 procenta z 69,8 procenta v roce 2004. Podobný vývoj zaznamenala celá Evropská unie, kde tento poměr vzrostl na 63,2 z předchozích 62,4 procenta.

Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.

Maastrichtská kritéria:
    
    - Cenová stabilita
    Růst inflace nesmí být o 1,5 procentního bodu vyšší, než byla míra v předcházejícím roce ve třech zemích EU s nejnižší mírou inflace.
    
    - Rozpočtový deficit
    Obecně musí být nižší než 3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
    
    - Zadluženost
    Zadluženost země nesmí překročit 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje.
    
    - Úroková míra
    Dlouhodobá úroková míra nesmí být o dva procentní body vyšší, než byla tato míra v předcházejícím roce ve třech zemích EU s nejnižší mírou inflace.
    
    - Směnné kurzy
    Kurz měny se dva roky (zpravidla před přijetím eura) nevychýlí z pásma daného Evropskou unií. ČR dosud do tzv. systému ERM II nevstoupila.
    
    

Foto: Leonhard Foeger