Návrh ministra financí Miroslava Kalouska, který by měl umožnit domácnostem investovat do státních dluhopisů, je špatné řešení, říkají analytici České spořitelny (ČS). V době, kdy je nejvíce třeba znovu budovat důvěru ve finanční sektor, jde takřka o morální hazard, uvedl hlavní ekonom ČS David Navrátil.
Navrátil se obává oslabení bankovního sektoru. Domácnosti by získaly možnost bezprostředně své úspory vložit do státních dluhopisů a podílet se tak na vládním dluhu. Banky si jsou dobře vědomy toho, že možnost občanů nakupovat státní cenné papíry by mohla ukrojit z vkladů na účtech. Přišly by tak o část výnosu z poplatků, nejziskovější položky jejich finančních výkazů. "Ubudou depozita a následně i poskytované úvěry, což bude paradoxně brzdit oživení ekonomiky," komentuje Navrátil.
K úbytku úvěrů by však přitom došlo stejně: nenakoupí-li dluhopisy domácnosti, nakoupí je banky a stejným způsobem tak omezí objem peněz, které půjčí soukromému sektoru. Navrátilova argumentace tím ztrácí smysl.
Kalousek versus banky
Obavy bankovních domů ze ztráty vkladů drobných střadatelů mohou podle Kalouska situaci jedině prospět. Návrhem chce banky donutit, aby se zamyslely nad svou poplatkovou politikou. "Mě totiž vůbec netěší, že šedesát procent zisků našich bank není z úvěrů, ale z byznysu a poplatků," uvedl v rozhovoru pro časopis Týden. Navíc není třeba panikařit. Na rozdíl od jiných zemí se český finanční sektor stále těší silné důvěře lidí. Žádné "runy na banku" se nekonaly a není důvod očekávat výrazný obrat ani teď.
Ekonomové ČS také zpochybňují avizovanou výši úroku u těchto dluhopisů, která je podle nich nízká na to, aby zaujala. "Tři procenta, to je příliš levný produkt," míní Martin Lobotka s tím, že smysl by měl výnos ve výši pět až šest procent. Zajímavý komentář od zástupců banky, která na běžných účtech nabízí v průměru úrok nula až půl procenta.
Dalším důvodem nevýhodnosti dluhopisů má být údajná pochybná likvidita. Vkladatel si z běžného účtu své peníze může vybrat kdykoli, zpětný odprodej dluhopisu vládě podle nich nebude tak jednoduchý. To je ve sporu s vyjádřením Kalouska pro Týden: "Domácnosti sice s fixním úrokem ponesou riziko inflace, na druhé straně mají ale absolutně bezpečnou investici. A kdyby se jim to vzhledem k inflaci přestalo líbit, mohou dluhopisy hned státu odprodat zpátky."
Světová média nás opravdu poškodila
Analytici zhodnotili situaci v České republice jako "pouze" cyklickou krizi, kdy jediným správným řešením je soustředit se na oživení nabídkové strany. Současné nepříznivé vnímání střední a východní Evropy je podle nich zčásti nespravedlivé. Jakkoli byl region považován za zdravý, minulý rok přinesl překvapivý zvrat sentimentu a převážil názor, že se celá oblast topí ve strukturálních nesnázích. Hysterii napomohla špatně interpretovaná data ve světových médiích. A měny v regionu tak rekordně oslabovaly.
"Šlo o absurdní chybu interpretace dat, kdy například půjčky domácnostem byly zahrnuty do zahraničního dluhu s ohledem na to, že většina českých bankovních domů má zahraničního vlastníka. Zahraniční dluh Česka tak najednou podle západního tisku činil 200 miliard dolarů, ačkoli pravdivá částka je 40 miliard," vysvětluje Navrátil. Podle něj západní země navzdory faktům stále dostatečně neodlišují Českou republiku od problémovějšího zbytku regionu.
"Naštěstí nejsme Maďarsko"
"Z celé oblasti je ČR jedinou zemí s přebytkem běžného účtu kombinovaného s bilancí přímých zahraničních investic. Náš bankovní sektor je ve výborné kondici a zadlužení domácností dosahuje jen 50 procent HDP. Veřejný dluh činí 29 procent HDP, což je hluboko pod evropským průměrem a výrazně pod maastrichtským kritériem (60 procent). Čili je tu dostatek prostoru pro fiskální stimul," uvedl Lobotka.
Národní protikrizový plán označili oba ekonomové za v jádru pozitivní, celkový dopad vládních opatření podle nich posílí ekonomický růst o necelé procento. Včerejší pád vlády pak nemá mít výrazně nepříznivé dopady. Podle Navrátila může být jediným problémem fakt, že kromě české je v problémech i vláda maďarská, což může posílit hysterii ohledně výhledu regionu. "Ačkoli politická situace v Maďarsku odráží na rozdíl od nás vyloženě špatný stav ekonomiky, investoři si mohou říci, že v regionu padají vlády," varuje Navrátil.
Foto: Tomáš Nosil, archiv Týdne
