Zdraví nad zlato - pro někoho vyčpělé pořekadlo, pro českou ekonomiku holá pravda. Až s překvapivou razancí hýbe tuzemské zdravotnictví se zásadními makroekonomickými ukazateli.
Když před týdnem všechny zaskočila čísla o lednové inflaci, nezapomněli statistici vylíčit, že půl procentního bodu z celkového růstu cen - meziročně 7,5 procenta - mají na svědomí nově zavedené poplatky u lékaře.
A teď je to tu zase. Jelikož Češi hezky střádají korunku ke korunce, při pomyšlení na lednových třicet korun za návštěvu doktora či předpis se ještě před Vánoci prozíravě předzásobili, zaplnili lékárničky a nechali se vyšetřit, změřit, zkontrolovat všechno možné i nemožné. Tím pádem se zapotily zdravotní pojišťovny. Podle odhadu ČSÚ právě tyto výdaje zrychlily tempo růstu ekonomiky o půl procentního bodu.
Nebýt strachu z poplatků ve zdravotnictví, stoupl by výkon české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí meziročně „jen" o 6,4 procenta. Právě onen strach ale vylepšil výsledek na 6,9 procenta. Vida, i tak nehmatatelný statek, jako je strach, přispívá občas k vzestupu HDP. Není patrně lepší kampaně za osvětu a preventivní návštěvy u lékaře než zvýšení poplatků - Julínek v. Rath 1:0!
Že české zdravotnictví má svoji sílu, nyní zjišťují statistici a ekonomové, byznysmeni to čmuchají již delší dobu. Ve zdravotnictví se v posledních letech angažuje řada předních českých a slovenských finančníků a investičních společností. Jde například o Pentu, J&T, Tomáše Chrenka, Zdeňka Zemka, Alexandra Seidla či Pavla Sehnala a Marka Čmejlu.
Foto: Jan Schejbal
