České stavebnictví bylo loni s meziročním růstem o 3,5 procenta v porovnání s ostatními zeměmi EU na 18. místě, oproti roku 2016 si o tři příčky polepšilo. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích Evropské unie stavebnictví vzrostlo v průměru o 3,9 procenta.
Na první místo se z předloňské druhé příčky posunulo Maďarsko s meziročním růstem o 29,5 procenta. Následují Kypr (+27,7 procenta) a Lotyšsko (+19,4 procenta). Pouze ve čtyřech zemích loni stavebnictví kleslo. Nejvíce v Řecku (o 12,2 procenta), dále v Rumunsku (o 4,9 procenta) a ve Španělsku (o 1,7 procenta).
"Postoupení ČR v žebříčku zemí Evropské unie na 18. místo není nic, na co bychom mohli být pyšní. Nejde o lichotivou informaci ve vztahu k dlouhodobé potřebě investiční výstavby ve všech segmentech stavění v ČR," sdělil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš.
Zároveň připomněl nejnovější údaj Českého statistického úřadu, podle kterého v lednu stavebnictví vzrostlo meziročně o 33,6 procenta. Podle statistiků i analytiků se však do značné míry projevilo teplé počasí, když meziroční rozdíl v průměrných teplotách dosáhl 7,4 stupně. Podle ČSÚ se leden navíc dlouhodobě podílí na celoročních výkonech stavebnictví pouze čtyřmi procenty. "Když k přívětivějším lednovým výsledkům přidáme investiční program současné vlády v demisi, snad se české stavebnictví konečně posune k výraznému zlepšení," doplnil Matyáš.
Ředitelé tuzemských stavebních firem, které oslovila analytická společnost CEEC Research, očekávají, že české stavebnictví letos meziročně vzroste o 4,3 procenta. Dařit by se mělo hlavně velkým firmám s minimálním ročním obratem 200 milionů korun a společnostem zaměřeným na pozemní výstavbu. Analytici po zveřejnění lednových výsledků odhadují meziroční růst o pět až sedm procent.
Na konci roku 2016 patřilo podle Eurostatu devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že tyto země jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví pak v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci loňského roku byly v nejhorší desítce z těchto zemí pouze Rumunsko a Chorvatsko.
