Zatímco ve vyspělých zemích EU připadá na tisíc zaměstnanců téměř šest výzkumníků, v Česku jsou to pouze tři. Ve Finsku na tisíc zaměstnanců připadá téměř šestnáct výzkumníků a v Japonsku deset. Tyto dvě země jsou také vedle USA vedeny jako státy s největším konkurenčním potenciálem. Uvádějí to materiály projektu Česká hlava, který vyhledává a oceňuje špičkové vědce a techniky.
Z celkového počtu zaměstnanců ve výzkumu je zhruba jen polovina tvůrčích pracovníků. Zbytek je pomocný technický personál. V Japonsku však tvůrčí zaměstnanci představují 76 procent zaměstnanců a ve Finsku 73 procent.
Čeští vědci také stárnou. Největší počet hlavních řešitelů výzkumných projektů je ve věku 50 až 60 let. Přes 40 procent vědců a techniků bylo v roce 2005 starších 60 let a kupodivu neustále roste i počet hlavních řešitelů úkolů, kterým je 76 až 80 let. Stagnuje počet řešitelů ve věku 36 až 40 let a klesá jejich počet ve věku 41 až 45 let.
V roce 2001 podíl hlavních řešitelů starších 61 let činil 17,2 procenta a v roce 2004 vzrostl na 23,4 procenta. Srovnání počtu výzkumných záměrů podle věku hlavních řešitelů dokládá meziročně rostoucí počet projektů, které předkládají vědci ve věku 56 až 65 let. V roce 2005 to bylo 294 projektů. Vědci od 31 do 40 let předložili šestadvacet projektů a vědci do 30 let pouze jeden projekt.
Počet vědců a odborníků ve fyzikálních a příbuzných vědách, architektů a technických inženýrů je dokonce nižší než v roce 2000. Nejdramatičtější je pokles u věkové kategorie 25 až 34 let. Odchod vědeckých pracovníků není v ČR statisticky sledován. Podle Evropské komise však polovina evropských studentů doktorandského studia, kteří je absolvují v USA, se již do Evropy nevrací. Podle některých odhadů tak po roce 2010 může v Evropě chybět až milion pracovníků ve výzkumné a vývojové základně.
Obecně je celkový počet vysokoškoláků v Česku stále nízký. Jestliže v EU činí podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 22,7 procenta, pak v ČR je to pouze 11,9 procenta a nepatrně nižší podíl má pouze Slovensko. V USA tvoří vysokoškoláci 38,1 procenta celkového počtu obyvatel, v Japonsku 36,3 procenta, ve Finsku 32,8 procenta.
Podíl absolventů přírodovědných a technických studijních oborů v absolutních číslech sice vzrostl, ale jejich podíl na celkovém počtu absolventů je nižší než v roce 2001. V roce 2005 činil 24,6 procenta.
Absolventi technických a přírodovědných oborů jsou základním potenciálem pro vědu a výzkum. Ve věkové kategorii 20 až 29 let představují v EU 13,6 absolventa na 1000 obyvatel. V ČR je to 7,4 absolventa, což je předposlední místo před Maďarskem (5,1 procenta). Ve Francii, která je na prvním místě, je to 22 a ve Finsku 17,4 absolventa.
V roce 2004 vydaly české vysoké školy na výzkum a vývoj pouhých 0,19 procenta HDP. Nedostatečný zájem financovat vědu má především soukromý sektor. Počet výzkumných pracovníků na vysokých školách bezpochyby roste, ale dost jednostranně. Zatímco od roku 1995 do roku 2005 vzrostl v sociálních a humanitních oborech 5,75krát, v přírodních a technických vědách jen 2,4krát.
Ve srovnání se zeměmi EU je výzkum a vývoj na českých školách popelkou. V Lotyšsku bylo v roce 2004 zaměstnáno v sektoru vyššího školství 63 procent všech zaměstnanců vědy a výzkumu, v Portugalsku 43 procent, Švýcarsku 35 procent a Norsku 29 procent. Naproti tomu v Česku to bylo jen 21 procent.
Foto: ČTK
