Česká republika v současné době neplní dvě z pěti maastrichtských kritérií, která EU považuje za nezbytná pro přijetí eura. Největším problémem je deficit veřejných rozpočtů, který v roce 2009 pravděpodobně dosáhne výše okolo 5,5 procenta HDP.
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by však v budoucnu pro Českou republiku neměl být větší problém toto kritérium plnit. "Vysoký deficit veřejných rozpočtů nebyl způsoben strukturálními problémy, ale obrovským propadem příjmů, například výběr daně z příjmu právnických osob se v některých měsících snížil až o 40 procent," vysvětluje Bureš.
ČTĚTE TAKÉ: Brusel zahájil řízení s Českem. Kvůli rozpočtovému schodku
Bývalý hlavní ekonom MMF: S eurem určitě nespěchejte
Podobný názor má také ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Fiskální deficit v poměru k HDP se bude v příštích několika letech pozvolna snižovat. Tříprocentní limit však bude Česká republika schopna dodržet až zhruba okolo roku 2014," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Termín přijetí eura - otázka pro politiky
Oba oslovení ekonomové se shodují také na nutnosti snížit podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu. Podle Bureše se nejpozději v roce 2011 nevyhneme nárůstu veřejného dluhu nad 40 procent HDP, přiblížení ke kritické mezi 60 procent prý v nejbližší době v žádném případě nehrozí.
Termín přijetí eura závisí podle Bureše hlavně na politické vůli. "Domnívám se, že otázka přijetí či nepřijetí eura není v tuto chvíli zásadní. Obecně platí, že čím více se Česká republika bude blížit ekonomické úrovni eurozóny, tím více budou převažovat mikroekonomická pozitiva z přijetí eura nad potenciálními makroekonomickými riziky," tvrdí Bureš.
"Vstup České republiky do systému ERM II v roce 2010 by byl podle mého názoru předčasný. Schválený vládní balíček sice přibližuje Česko eurozóně, ale přijetí eura bych neviděl reálné dříve než v roce 2015," řekl Rožumberský s tím, že vstup do ERM by nebyl vhodný dříve než za dva roky.
ČTĚTE TAKÉ: Singer: Euro můžeme mít do tří let. Chce to nůž na krk
Co možná nejrychlejší přijetí eura má podporu podnikové sféry, pro kterou by znamenalo snížení transakčních nákladů a eliminovalo kolísavost kurzu, která způsobuje šoky především exportérům. Česká národní banka by však přišla o možnost provádět vlastní měnovou politiku a podle některých ekonomů by se zvýšilo riziko nárůstu inflace.
Maastrichtská konvergenční kritéria | ||
Kritéria - rozpočtová | Podmínka | Stav v České republice |
| Vládní deficit | Do 3 % HDP | Předp. 2009 - 5,5 % HDP - NEPLNÍ |
| Veřejný dluh | Do 60 % HDP | 34,5 % - PLNÍ |
Kritéria - měnová | ||
| Cenová stabilita | Roční průměr inflace do 1,5 % nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací | Srpen 2009 - 0,2 % - PLNÍ |
| Stabilita měnového kurzu | Min. dvlouletý pobyt v ERM II bez porušení patnáctiprocentního fluktuačního pásma a devalvace měny | ČR není členem ERM II - NEPLNÍ |
| Úrokové míry | Desetileté vládní dluhopisy s úrokovou mírou do 2,0 % nad průměrem vládních dluhopisů tří zemí eurozóny s nejlepší cen. stabilitou | 5,01 % - PLNÍ |
Foto: Lucie Pařízková
