Česku reálně hrozí, že nebude mít dostatek biolihu, který musí od prvního ledna přimíchávat do benzinu. Důvodem je raketový růst cen obilí. Tuzemští farmáři pšenici raději prodávají na volném trhu, než by dodrželi domluvenou smlouvu s lihovarem. Rozdíl mezi cenami je takový, že zemědělci s klidem přežijí i smluvní sankce od lihovaru. Podniky jim nabízejí cenu kolem 3 300 korun za tunu pšenice, na trhu ji prodají ale za více než pět tisíc.
"Lihovary to obilí mít prostě nebudou. Spuštění toho projektu přišlo do nejvíce nevhodné doby," uvedl Otakar Šašek z vedení odbytového družstva Bioetanol Sever. Družstvo založili zemědělci, aby byli jednotní při vyjednávání s lihovarem. Jejich partnerem je britsko-indická firma, která plánuje postavit lihovar nedaleko Litvínova.
Zhruba dva měsíce před spuštěním je výrobna bioetanolu u Ústí nad Labem, kterou bude provozovat akciová společnost PLP. "Situace je pro nás tristní. Snažíme se dělat všechno pro to, abychom si zemědělce udrželi," uvedl předseda představenstva společnosti Antonín Vávra. Podle něj není důvod pro to, aby v tuzemských podmínkách byla cena obilí tak vysoko.
Zemědělci ale argumentují tím, že podražila hnojiva a pohonné hmoty, úroda navíc nebyla letos rekordní. Kromě toho je po obilí velká poptávka na světových trzích, což vyhnalo vzhůru i tuzemské ceny. "Nemůžeme se nechat od zemědělců vydírat," řekl Antonín Vávra. Zástupce odbytového družstva Šašek zase poukazuje na to, že lihovary neodhadly budoucí vývoj a cenu podsadily. "Nedivím se zemědělcům, že prodávají obilí raději za vyšší cenu jinam. Chovají se tržně," uvedl agrární analytik Petr Havel.
Stát už předem počítal s tím, že zavádění biolihu nebude jednoduché, a určil, že jeho objem stačí dodržet v rozmezí roku. Je tedy možné, že na začátku, kdy bude lihu nedostatek, se nebude do benzinu přimíchávat vůbec a vše se dožene na konci roku, kdy budou koncentrace v palivu větší. Nesmí ale přesáhnout pět procent a není jisté, zda se manko podaří dohnat.
Ani dovozy nemusejí situaci vyřešit
"Zákon ani nezakazuje dovážet biosložku ze zahraničí. V úvahu připadá Polsko nebo Brazílie," věří v úspěch mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský. Podle analytika Havla stojí letos litr brazilského bioetanolu (vyráběného převážně z cukrové třtiny) asi 16 až 17 korun, Evropa na něj navíc uplatňuje clo 0,19 eura. Výsledná cena by se tak pohybovala kolem 22 korun bez nákladů na dopravu. Pokud by muselo k tomuto kroku v ČR dojít, zvedlo by to zřejmě ceny benzinu.
Dovézt obilí například z Polska nebo Ukrajiny také není jednoduché. I tam se českým lihovarníkům nabízejícím tři tisíce za tunu vysmějí. "Lihovary nemají šanci uspět. Ceny jsou dvojnásobné oproti srovnatelnému období loňského roku a historicky nejvyšší. Například v ČR je to nejvíce v celém polistopadovém období," uvedl analytik Petr Havel.
Dalším možným řešením by bylo pro výrobu biolihu použít cukrovou řepu, jejíž ceny oproti obilí příliš nevyskočily. Česko ovšem ztratilo velkou část cukerných kvót s odchodem zpracovatelské společnosti Eastern Sugar. A není navíc jisté, zda by nezačala opět válka o cenu, podobně jako je tomu u obilí.
Češi nicméně mohou být klidní. Zemi totiž nehrozí žádné sankce, pokud by se biolihu nedostávalo. "Cíl 5,75 procenta biopaliv do konce roku 2010 je pouze indikativní. Závazným cílem je deset procent do roku 2020," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Sankcionováni mohou být jen prodejci paliv, kteří nedodrží konkrétní český zákon.
Foto: archiv Týden
