Česko nesplňuje kritéria pro přijetí eura, životní úroveň klesá

Česká republika nesplnila v loňském roce dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, což je nejméně příznivý výsledek za posledních pět let. Na tiskové konferenci Českého statistického úřadu to uvedla analytička Drahomíra Dubská. ČR loni nesplnila kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížení sazby daně z přidané hodnoty a země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP).

ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.

To, že ČR nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, připomněl v Praze na konci dubna stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání s tehdejším českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Debatu o vstupu ČR do eurozóny tehdy označil tak, že není "problémem dnešního dne".

Kritérium cenové stability ČR tak letos neplnila. V dalších letech by jej ale již plnit opět měla.
Deficit veřejných rozpočtů loni kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí činil 4,4 procenta HDP. Pro rok 2013 ale již MF počítá s jeho poklesem pod požadovaná tři procenta HDP. V případě veřejného dluhu, který spadá rovněž pod udržitelnost veřejných financí, ČR požadavky EU dlouhodobě splňuje. Loni byl dluh 45,8 procenta HDP, EU požaduje přitom dodržet 60procentní hranici.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR nyní plní. Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu je možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru.

Životní úroveň Čechů klesá

Životní úroveň České republiky se od roku 2010 vzdaluje průměrné úrovni Evropské unie. Ukazatel od roku 2009 klesá nebo stagnuje a loni ČR byla na 79 procentech průměru celé EU. Ve srovnání se "starými" zeměmi unie (EU15) to bylo 72,5 procenta. 

V žebříčku evropských zemí tak ČR loni skončila měřeno paritou kupní síly na 20. místě a v pořadí samotné EU na 17. místě. I tak je ČR na tom v paritě kupní síly nejlépe z okolních zemí, kromě Rakouska. To je na 131 procentech. Nejlépe je na tom Lucembursko s 272 procenty a nejhůře Bulharsko s 47 procenty průměru EU.

Výše tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele nebyla podle Dubské od roku 2008 překonána. V roce 2011 činil HDP na obyvatele 364 200 korun, v roce 2008 činil 369 tisíc korun. V Praze byl předloni HDP na obyvatele 768 tisíc korun, v roce 2008 797 tisíc korun. "Výrazná disproporce vývoje Prahy a ostatních regionů od roku 2009 slábne," uvedla analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská.

Příjmy na obyvatele podle ní stouply v letech 2002 až 2011 nejvíce v Moravskoslezském (46,6 procenta) a Středočeském (44,8 procenta) kraji. Za celou ČR činil v tomto období nárůst čistého disponibilního důchodu skoro 43 procent. V letech 2010 a 2011 se přitom poprvé objevil meziroční pokles příjmů. "Přesto zůstává ČR zemí s nejnižším rizikem chudoby a sociálního vyloučení v EU," uvedla Dubská.

Chudoba a sociální vyloučení ohrožovaly předloni 15,3 procenta Čechů. v roce 2005 to bylo 19,6 procenta a v roce 2009 14 procent. V Moravskoslezském kraji činil podíl ohrožených lidí předloni celkem 22 procent, ale i tak to bylo méně než například v Irsku (29,4 procenta) nebo Itálii (28,2 procenta. Téměř polovina populace je chudobou ohrožena v Bulharsku.