ČEZ si nepadl do oka s bulharskou Státní energetickou a vodní regulační komisí. Ta mu nejprve nedovolila zvýšit cenu elektřiny a nyní mu nepovolila spojení tří regionálních distributorů. Její rozhodnutí mají vliv na výsledky ČEZ.
Balkánské tažení společnosti ČEZ se stále více zadrhává. Nejnověji se o to postarala tamější Státní energetická a vodní regulační komise (SEVRK). V polovině září odložila sloučení tří bulharských distribučních společností, které chtěl ČEZ spojit od začátku října do CEZ Distribution Bulgaria. „Regulátor vyvolal další jednání a zkoumá, zdali sloučení distribuček přinese dostatečné výhody koncovým zákazníkům," uvádí mluvčí ČEZ Eva Nováková. Komise na dotazy neodpověděla.
ČEZ přitom s předstihem letos v srpnu oznámil, že chce od října sloučit tři regionální energetiky. Zřejmě dostatečně nepochopil, jak to v Bulharsku chodí. Rozhodnutí komise bude mít dopad na hospodářské výsledky skupiny, protože distribuční společnosti budou nadále fungovat odděleně.
| Spory ČEZ s bulharskými institucemi • ČEZ vede arbitráž s Bulharskou republikou, privatizační agenturou a Post Privatizační kontrolní agenturou Bulharské republiky o 11,1 milionu dolarů. • Tři distribuční společnosti ze skupiny ČEZ se soudí se státní regulační komisí kvůli cenám elektřiny. • Tepelná elektrárna Varna podala žalobu na regulační komisi rovněž kvůli ceně elektřiny. • Distribuční firma Elektrorazpredelenie Sofia Oblast požaduje u soudu po daňovém úřadu vrácení 3,8 milionu leva (54,5 milionu korun) • Společnost Elektrorazpredelenie Pleven vede spor proti daňovému úřadu o vrácení 2,7 milionu leva (zhruba 39 milionů korun) • Regulační komise odložila projekt skupiny ČEZ na sloučení tří distribučních společností Pramen: ČEZ |
O kolik ČEZ přijde kvůli odkladu spojení bulharských firem a tím i úspor nákladů, lze odhadnout z dopadu sloučení distributorů elektřiny v České republice. To má podle odborníků přinést snížení nákladů o zhruba 2,3 procenta. Pokud by spojení bulharských energetik přineslo podobný efekt, znamenalo by to roční úspory ve výši 200 až 250 milionů korun.
Zároveň kvůli rozhodnutí bulharské komise dojde k přepracování již rozdělaných projektů na řízení distribuce, které už počítaly se vznikem CEZ Bulgaria Distribution. To povede rovněž ke zvýšení nákladů nejhodnotnější tuzemské firmy.
Manažeři ČEZ se budou nyní znovu dohadovat s bulharskou komisí o podmínkách sloučení tří distribučních společností, které obsluhují přibližně 1,9 milionu zákazníků v západním Bulharsku. „Pro nejbližší období je nutné jednáním s komisí nejdříve určit podmínky a nový termín pro sloučení, potom je teprve možné vyčíslit nedosažení úspor," dodává Nováková s upozorněním, že původní plány se daří skupině ČEZ plnit.
Podle informací TÝDNE se sloučení distribučních společností Elektrorazpredelenie Stolichno, Elektrorazpredelenie Sofia Oblast a Elektrorazpredelenie Pleven uskuteční v nejlepším případě v polovině příštího roku.
Všechny tři firmy koupil ČEZ v roce 2004. Za 67procentní podíly zaplatil celkem 281,5 milionu eur, což tehdy představovalo částku 8,84 miliardy korun. Před třemi lety šlo o největší tuzemskou investici v zahraničí.
Jak doběhnout investora
Spor o sloučení tří distribučních společností e není jediný, v němž ČEZ zkřížil zbraně s bulharskou regulační komisí. Všechny tři firmy českého holdingu se soudí se SEVRK kvůli cenám elektřiny, které jim bulharští úředníci určili v říjnu 2005 a 2006. Ze stejného důvodu žaluje komisi rovněž tepelná elektrárna ve Varně, již ČEZ ovládl v loňském roce za zhruba 5,8 miliardy korun. Elektrárně se nelíbí ceny, za něž prodává elektřinu od prosince 2006.
Protože v Bulharsku není možné požádat, aby komise v odvolacím řízení svůj verdikt sama přehodnotila, musely bulharské firmy ovládané ČEZ dát žalobu k soudu. „Rozhodnutí regulátora o výši ceny není v souladu s fakty, jež jsme komisi předložili jako podklady pro rozhodnutí, proto jsme se opravného prostředku rozhodli využít," uvádí Nováková.
Při privatizaci bulharských energetických společností se investorům předložily scénáře, které počítaly s rychlejším růstem cen elektřiny. Tamější politici však nechtěli, aby letos, kdy země vstoupila do Evropské unie, nějak dramaticky vzrostla cena energie. „Politicky by to opravdu nevypadalo dobře. Prakticky došlo ke stagnaci cen elektřiny. Provozní náklady přitom rostou, což zhoršuje hospodářské výsledky ČEZ v Bulharsku," říká Petr Novák z Atlantik finanční trhy.
V Bulharsku mají ostatně manažeři ČEZ o zábavu postaráno. Rozhodně přitom nejde jen o spory s komisí. Například státní společnost Bobov Dol dluží za dodávky elektřiny okolo šedesáti milionů korun. Důl přitom není možné jednoduše odpojit od elektřiny, protože na jeho fungování jsou přímo závislé dvě těžařské firmy. Firma Siad dobývá plyn a společnost Oranovo má licenci na těžbu uhlí. Bez pokračování těžby by se region dostal do vážných ekonomických a sociálních problémů.
Foto: ČTK
