Chcete půjčku? Tak pozor na Facebook

Ekonomika
12. 3. 2016 17:30
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Bankám a splátkovým společnostem přestávají stačit informace o klientech z rejstříků dlužníků. Před poskytnutím půjčky si lid začínají "proklepávat" na sociálních sítích. Zjišťují, jak se chovají a co o nich píší druzí.

Trávíte volný čas hraním on-line her? "Lajkujete" příspěvky na sociálních sítích v pracovní době? Nebo se přátelům na sociálních sítích často chlubíte popíjením po hospodách? Pak se vám může stát, že kvůli tomu nedostanete spotřebitelskou půjčku, hypotéku či vás nikdo nepojistí.

V době, kdy na sebe lidé veřejně prozrazují více, než by sami chtěli, je pro banky a splátkové společnosti snadné prověřit takzvanou digitální stopu potenciálních klientů. A opravdu hodně se toho dá najít na sociálních sítích, jako jsou Facebook, Twitter či LinkedIn.

"Na rozdíl od klasického skóringového modelu, který klade důraz na platební historii a úřední informace, sociální model zdůrazňuje osobní rysy, dosažené úspěchy a společenské souvislosti," říká Nataliya Soldatyuk, úvěrová analytička společnosti Creditinfo Solutions.

Její firma analyzovala tři sta tisíc profilů na Facebooku a díky získaným datům vyvinula model, který bankám a dalším společnostem napoví, zda jejich klient bude splácet půjčky. Creditinfo Solutions jednoduše využívá toho, že zhruba osmdesát procent profilů na Facebooku je veřejných a lidé (nebo jejich "přátelé") na nich sdělí téměř cokoli.

Jak to konkrétně funguje? Lidé jsou podle modelu "bezpečnější", když více cestují nebo umí správně používat Caps Lock na klávesnici. Ano, když píšete na internetu jen malými nebo velkými písmeny, dostanete při hodnocení pověstný černý puntík. Špatné je, když v pracovní době příliš "sjíždíte" Facebook.

Ale problém může nastat i naopak - když na něm nebudete vůbec. Pro sociální model pak budete nevyhodnotitelní. A banka vás nedokáže zařadit do tabulek.

Už nyní se některým Čechům stává, že nejen nedostanou půjčku, ale ani jim finanční instituce nesdělí, proč jejich žádost zamítla. Přitom těm, kteří na úvěr nedosáhnou kvůli nespláceným dluhům či příliš mnoha nabraným úvěrům, důvody zamítnutí sdělí.

"To pak navozuje dojem, že si banka žadatele prověřila do většího detailu prostřednictvím netradičních či neoficiálních kanálů," říká Pavel Nacher, provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com.

Samotné banky přiznávají využívání bankovních a nebankovních registrů, o dalších metodách zacházení s informacemi o klientech už nechtějí hovořit tak ochotně.

Banky a další finanční instituce nicméně přiznávají, že se zajímají o takzvaná velká data o klientech - informace z různých zdrojů, které se dají propojovat a vyhodnocovat v reálném čase.

* Kde už banky sociální sítě používají?

* Co z nich zjišťují?

* Kam dál se podobná hodnocení posunují?


Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 14. března 2016.

Autor: Jakub KřešničkaFoto: archiv , Paul Sakuma

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ