Česká národní banka nechala sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pěti největším tuzemským bankám na stejné úrovni. Nechala tak České spořitelně, ČSOB a Komerční bance sazbu tři procenta, UniCredit Bank dvě procenta a Raiffeisenbank jedno procento.
Účelem kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika je potlačovat riziko plynoucí z možné destabilizace příslušných bank. Destabilizace kterékoli z těchto bank by mohla poškodit důvěru ve schopnost bankovního sektoru poskytovat efektivně své služby, což by mohlo mít závažné nepříznivé dopady na finanční systém a celou českou ekonomiku.
Základem pro rozhodnutí ČNB o tom, u které banky bude požadavek na udržování rezervy vyhlášen a v jaké výši, je odhad takzvané systémové významnosti dané banky. Stanoví se pomocí řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi. ČNB zavedla nenulovou rezervu poprvé v roce 2014.
Stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika umožňuje od roku 2014 směrnice EU (CRD IV). Vedle toho stanovuje další dva typy rezerv, a to bezpečnostní rezervu a proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu v červnu zvýšila ČNB pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 1,5 procenta. Zvýšení proticyklické rezervy přitom bude platné od 1. července 2019. Od ledna 2019 by měla být 1,25 procenta, nyní je jedno procento.
Sazby pro krytí systémového rizika jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být tvořeny kmenovým kapitálem banky.
