ČNB utratila za oslabování koruny už skoro půl bilionu

Česká národní banka v listopadu loňského roku na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu zhruba 10 miliard korun. V říjnu banka na devizovém trhu neintervenovala. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 Kč/EUR. Od té doby do konce loňského listopadu tak ČNB intervenovala za zhruba 400 miliard korun.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu centrální banka na trhu neintervenovala. V listopadu centrální banka nakoupila 369 milionů eur, tedy za zhruba 10 miliard korun.

"Objem devizových intervencí ČNB byl v listopadu nižší, než na co se dalo usuzovat z vývoje devizových rezerv a z údajů o dekádní bilanci ČNB. Z těchto čísel je patrné, že ČNB má situaci na devizovém trhu poměrně pohodlně pod kontrolou a se svou politikou devizových intervencí tak může být spokojena," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler odhadl na základě statistiky devizových rezerv, že v prosinci se intervence pohybovaly kolem 20 miliard korun. "Celkově tak suma intervencí ČNB v roce 2015 činila kolem 220 miliard korun, což překonalo i původní intenzivní intervence z listopadu 2013, kdy byl kurzový závazek zahájen," uvedl.

V letošním roce přitom lze podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy očekávat, že ČNB bude nadále intervenovat kvůli spekulacím devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. "V letošním roce tak může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem," uvedl.

Již dříve představitelé ČNB uvedli, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je totiž udržovat cenovou stabilitu. "Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost," uvedl již dříve ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub.

V polovině prosince Bankovní rada ČNB zopakovala, že pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí se nachází okolo konce roku 2016. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016. Inflace totiž bude většinu příštího roku nízká a až v roce 2017 se bude pohybovat mírně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Podle některých ekonomů ovšem může centrální banka prodloužit kurzový závazek až do jara 2017.