V nové prognóze zvýšila Česká národní banka odhad růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos růst o 4,9 až 6,5 procenta a v příštím roce o 3,8 až 6,8 procenta. "Prognóza také počítá s růstem úrokových sazeb," uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Zdeněk Tůma. V předchozí lednové předpovědi banka očekávala letošní růst HDP mezi 4,4 až 6,2 procenta a příští rok o 3,1 až 6,5 procenta.
Centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Jednání se zúčastnilo šest ze sedmi členů bankovní rady. Rozhodnutí o zachování úrokových však nebylo na rozdíl od předchozích měsíců jednomyslné. Dva členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu, ostatní hlasovali pro sazby beze změny.
Podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera bylo hlasování dvou členů rady pro růst sazeb překvapivé. "Dle našeho názoru vzrostla rizika, že by ČNB mohla zvyšování přiblížit, než v současnosti očekáváme. Zatím však neměníme náš náhled, že centrální banka zvýší své úrokové sazby na červencovém zasedání," uvedl. Podle něj by ale trh v průběhu následujícího měsíce mohl začít kalkulovat z dřívějším zvýšením, což se promítne i v růstu výnosů.
"Reálná ekonomika bude působit proinflačně v obou letech, zatímco lednová prognóza s tím počítala pouze v roce 2007," uvedl Tůma. Dodal, že struktura růstu HDP se mění a stoupá vliv spotřeby domácností, zejména po roce 2007.
Inflace je tak proti lednové prognóze nejprve vyšší, a následně od třetího čtvrtletí 2008 naopak nižší. V prosinci 2008 se inflace bude pohybovat podle nových odhadů ČNB mezi ,7 až 4,1 procenta. V prosinci 2007 by měla být mezi 3,2 až 4,2 procenta. V lednovém výhledu ČNB počítala v prosinci 2007 s inflací 2,4 až 3,8 procenta, a v červnu 2008 pak s 2,8 až 4,2 procenta.
Inflace počítaná bez dopadu nepřímých daní by se měla pohybovat v dolní polovině tolerančního pásma ČNB pro inflační cíl. V březnu 2008 by se tak měla očištěná inflace pohybovat mezi 2,1 až 3,5 procenta a v září 2008 mezi 2,2 až 3,6 procenta.
Hlavními riziky pro prognózu ČNB jsou nové údaje o domácím vývoji, vývoj v zahraničí, kurz koruny vůči euru a reforma veřejných financí.
"Velkou nejistotou jsou fiskální reformy," uvedl Tůma. Reforma totiž podle něj může mít velké dopady na vývoj ekonomiky. "Na to, abychom reformu řádně vyhodnotili, potřebujeme vědět, jak bude vypadat. Zatím není jisté, v jaké podobě projde parlamentem," dodal. Centrální banka tak prý žádné finální hodnocení reformy nemá.
Navrhované změny by podle Tůmy vedly zřejmě k vyšší inflaci kvůli změně nepřímých daní. V rámci ekonomického růstu by se pravděpodobně restriktivní a prorůstové vlivy v ekonomice mohly vyrovnat, fiskální, tedy rozpočtová politika by mohla být více omezující, uvedl Tůma.
Foto: Lucie Pařízková
