Čtyři daňové sazby
ČSSD navrhuje zdanění zaměstnanců i firem podle výše příjmů

ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Do hrubého měsíčního příjmu 30 tisíc korun by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50 tisíc korun měsíčně by daň měla být 32 procent. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Na tiskové konferenci o tom dnes informovali představitelé ČSSD. Podle nich by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.

"Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými," uvedl předseda ČSSD, premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 tisíc korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.

ČSSD na webu k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1000 Kč více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 Kč měsíčně hrubého.

ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30.000 korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy. Pro hrubou mzdu 30.000 až 40.000 korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40.000 do 50.000 pak 25 procent a nad 50.000 daň 32 procent. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27.000 korun.

Neznamená to ale, že celý výdělek spadá do jedné sazby daně. Například mzda ve výši 45.000 korun by podle návrhu ČSSD byla do 30 tisíc zdaněna 12 procenty, dalších 10 tisíckorun by podléhalo dani 15 procent a zbylých 5000 sazbě 25 procent.

U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun, chce ČSSD daňovou sazbu 24 procent.

Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.

Sobotka dnes upozornil, že ČSSD již nenavrhne žádné jiné typy sektorových daní, než je bankovní daň. "Chceme, aby byly volby pro lidi zajímavé, aby si lidé mohli vybrat. Proto tady nabízíme naši alternativu daňové politiky a očekáváme, že i další strany, zejména na pravici, představí své návrhy," uvedl premiér.