Průzkum
Další reformu penzí si přejí dvě třetiny Čechů, přibylo jich

Dvě třetiny Čechů a Češek by do budoucna podstatně či úplně změnily důchodový systém. Lidí, kteří by si přáli reformu penzí, tak v posledních letech znovu přibylo. Zatím nejvíc jich bylo před posledními parlamentními volbami v roce 2010, kdy po změnách volalo 73 procent dotázaných. Pak zastánců úprav ubylo. 

"Dominující společenská nálada je proreformní. Dlouhodobě nejčastějším názorem přitom je, že jsou nutné radikální změny současné podoby penzijního zabezpečení, nikoliv zavedení zcela jiného systému," uvedli autoři.

Za naprosto nevyhovující pro budoucnost důchodový systém v Česku považuje 27 procent dotázaných. Přáli by si úplně jiný. Jejich podíl za posledních deset měsíců narostl o 11 procentních bodů. Současnou podobu penzijní soustavy by podstatně změnili čtyři z deseti Čechů a Češek.

Jen pět procent lidí by do ní do budoucna vůbec nezasahovalo. Drobné úpravy by byly dobré podle 28 procent osob.

Největší podporu měla reforma v květnu 2010 před posledními volbami do Sněmovny. Po zásadní či úplné změně penzí volalo 73 procent dotázaných. Poté podpora klesala. Nejméně lidí si zásadnější úpravy dokázalo představit loni v listopadu, bylo jich 55 procent. Podobná byla situace i na začátku roku 2005, kdy se k reformě klonilo 56 procent lidí.

Podle agentury STEM tak vůle po výrazné změně sílila do roku 2007, pak se už příliš neměnila, ubývat jí začalo po volbách v roce 2010. "Nejnovější data ukazují, že přes provedenou penzijní reformu - zavedení II. pilíře - vůle po změně systému důchodového zabezpečení opět zesílila a je podobná situaci před volbami v roce 2010," uvedli autoři výzkumu.

Změny si přejí častěji pravicově orientovaní lidé, stoupenci ODS, TOP 09 a případně hnutí ANO. O žádných nebo jen malých úpravách se zmiňují příznivci ČSSD a KSČM.

Důchody nyní plně neodrážejí bývalý plat. Lidé s nižší mzdou tak v penzi dostávají třeba 80 procent svého někdejšího výdělku, osoby s vyšším výdělkem třeba polovinu či čtvrtinu. Za nesprávné považuje toto nastavení 60 procent lidí, opačně to vidí 40 procent dotázaných. Loni v květnu se tento model líbil 42 procentům dotázaných, nespokojeno s ním bylo 58 procent oslovených.

Častěji s přerozdělováním souhlasí příznivci KSČM a ČSSD. Ani jich ale není většina. Od průměru se neodchyluje ani názor osob v důchodovém věku. Nejvíc nespokojených s nynějším stanovením penze je mezi lidmi od 45 do 59 let. K reformě se častěji kloní ti, kteří považují dosavadní nastavení za nesprávné.