Prohloubení deficitu
Daňová reforma bude stát 80 miliard ročně, tvrdí odbory

Daňová reforma prohloubí deficit veřejných financí o 80 miliard korun ročně. Řekl to na tiskové konferenci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Reforma navíc podle odborářů zatíží zaměstnance na úkor zaměstnavatelů a podnikatelů, v jejím důsledku budou zaměstnanci přecházet na živnostenský list. Reforma prý neřeší nerovnost prostředí mezi platbami na sociální a zdravotní zatížení u osob samostatně výdělečně činných, tedy podnikatelů a živnostníků, a u zaměstnanců. Tam se nerovnost ještě prohlubuje, tvrdí Zavadil.

Odbory při svém odhadu dopadu daňové reformy na deficit veřejných financí vycházely z vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), že dopad reformy na daňovou kvótu bude dvě procenta. "Předpokládáme, že v roce 2013 bude hrubý domácí produkt čtyři biliony korun," uvedl expert odborů Martin Fassmann. Dvě procenta z této částky jsou 80 miliard korun.

Daňová reforma spolu s dalšími reformami, tedy penzijní a zdravotnickou, podle odborů značně zvýší zatížení zaměstnanců. Například u člověka s hrubým měsíčním příjmem 10 000 korun bude roční nárůst nákladů způsobených reformami činit až 8064 korun, tedy téměř jeden čistý měsíční příjem.

Měsíčně odvede tento zaměstnanec jako důsledek zvýšení zdravotního pojištění o 200 korun navíc, dalších 172 korun si vyžádají změny ve zdanění benefitů. O dalších 300 korun mu vzrostou náklady na změny v DPH. U zaměstnanců s průměrným příjmem 25 tisíc korun bude roční dopad téměř ve výši poloviny měsíčního čistého platu, tvrdí odbory.

Bude více živnostníků, stát přijde o miliardy
Naopak firmám a živnostníkům daňová reforma uleví. To podle odborů může vést k rozšíření takzvaného švarcsystému. Mnoho zaměstnanců podle nich bude pro stejného zaměstnavatele pracovat dále, ovšem na živnostenský list. Jejich zaměstnavatel pak na tom u člověka s průměrnou mzdou měsíčně vydělá 8000 korun, zaměstnanec 3087 korun. O tuto částku přijde stát.

"U osob samostatně výdělečně činných dojde k dalšímu snížení jejich zdanění," podotkl Fassmann. U podnikatele nebo živnostníka s příjmy ve výši průměrné mzdy se podle něj sníží jejich daňové zatížení o zhruba 360 korun měsíčně. Nejenom, že se mu sníží daňové zatížení, ale pokryje to i zvýšení DPH.

To podle odborů může vést k rozšíření takzvaného švarcsystému. Mnoho zaměstnanců podle nich bude pro stejného zaměstnavatele pracovat dále, ovšem na živnostenský list. Jejich zaměstnavatel pak na tom u člověka s průměrnou mzdou měsíčně vydělá 8000 korun, zaměstnanec 3087 korun. O tuto částku přijde stát. Ročně to je přes 133 tisíc korun. Na pouhém jednom zaměstnanci ztratí veřejné finance tolik, kolik zaplatí celoroční důchod jednoho důchodce s průměrným příjmem, uvedl Fassmann.