Poslanci by se opět měli zabývat smlouvou mezi Českem a Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Vláda ji do Parlamentu předložila už v roce 2014 a zatímco Senát ji schválil, Sněmovna už ji do voleb neprojednala. Narazila na zásadní nesouhlas některých levicových poslanců. Kritizovali ji třeba komunisté a jejich tehdejší poslankyně Kateřina Konečná ji navrhovala zamítnout. Stejně jako dříve chce proti ní vystoupit poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. K projednání smlouvy se sněmovna může dostat za měsíc na únorové schůzi.
Česká vláda uznala někdejší jihosrbskou provincii jako samostatný stát v květnu 2008. Nezávislost vyhlásilo Kosovo jednostranně téhož roku 17. února. Uznání Kosova vyvolalo v ČR rozporné reakce.
"Já budu postupovat stejně konzistentně. Kosovo je stát, který vznikl porušením mezinárodního práva, přestože si to ti vítězové potvrdili, že to tak není," řekl poslanec Foldyna. "Já budu proti tomu, abychom podepisoval jakoukoli smlouvu se státem, který vznikl na bázi protektorátu a některých států EU a USA," dodal.
"Pochopitelně to není záležitost čistě daňová, ale zahraničněpolitická," řekl ohledně aktuálního projednávání smlouvy poslanec KSČM Jiří Dolejš. "Nejde o tu smlouvu samotnou, protože ta by měla kodifikovat realitu, protože tam nějaké vztahy běží, to je fakt. Ale ta zahraničněpolitická karta je natolik významná, že se s ní zase bude hrát," řekl. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru a člen nejpočetnější sněmovní frakce ANO Jaroslav Bžoch řekl, že na klubu se o této smlouvě nejednalo. Jeho postoj však je smlouvu ratifikovat a uzavřít.
Foldyna chce spustit petici, která vyzve vládu, aby vzala zpět uznání Kosova. Podle textu petice byl krok tehdejší vlády hrubým porušením mezinárodního práva. Několik států už podle Foldyny uznání Kosova zrušilo.
Podle českého ministerstva zahraničních věcí je ale zpětvzetí uznání státu v mezinárodním právu zcela nestandardním a výjimečným krokem. "V případě Kosova není k takovému kroku důvod. Navíc v roce 2010 vydal Mezinárodní soudní dvůr posudek, dle kterého byla jednostranná Deklarace nezávislosti Kosova v souladu s mezinárodním právem," sdělil tiskový odbor MZV. Česká republika by navíc podle ministerstva takovým krokem ztratila v mezinárodním společenství značnou část své důvěryhodnosti. "Došlo by tím i k vytvoření nežádoucí právní nejistoty, např. ve vztahu k platnosti a provádění Smlouvy mezi ČR a Republikou Kosovo o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, na které máme svůj jednoznačný zájem," uvedlo MZV.
Smlouva s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění představuje obdobnou smlouvu, jakou už Česko uzavřelo s jinými zeměmi. Stejně jako v jiných případech například stanoví, že zisky se budou zdaňovat v té zemi, v níž má poplatník daňové sídlo. Příjmy z nemovitostí se budou zdaňovat v té zemi, v níž se nacházejí. Daňové úřady obou zemí budou mít právo zvýšit základ daně, pokud dospějí k závěru, že se propojené firmy dopustily daňového úniku pomocí skrytého převodu zisku.
Senát už souhlas s ratifikací smlouvy udělil. Protože jde o smlouvu prezidentskou, dostane ji po ratifikaci v Parlamentu také prezident. Miloš Zeman je přitom dlouhodobým odpůrcem nezávislosti Kosova. V roce 2015 řekl srbskému deníku Večernje novosti, že uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě.
