Pozměňovací návrh
Daňové zvýhodnění pro veřejnoprávní média se rozporuje s EU

Daňové zvýhodnění u daně z přidané hodnoty pro Českou televizi a Český rozhlas, které v pátek schválili poslanci ve vládním daňovém balíčku, je v zásadním rozporu s tuzemskou a evropskou úpravou daně z přidané hodnoty. Poslanci na základě pozměňovacího návrhu sociálních demokratů Václava Votavy a Vítězslava Jandáka přijali návrh, aby obě instituce mohly uplatňovat nárok na odpočet DPH stejně, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice.

"Za jednohlasné podpory všech tradičních politických stran byl do daňového balíčku vložen daňový paskvil. Na základě vylhaných argumentů, proti vůli gestora, v rozporu s tuzemským i evropským právem si tradiční politické strany odhlasovaly 150milionovou úlitbu pro veřejnoprávní média," cituje zpráva ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Ministerstvo financí uvádí, že ČT i ČRo získávají pravidelně koncesionářské poplatky neobsahující daň z přidané hodnoty a jejich způsob financování je tedy odlišný od soukromých stanic. "Pokud Česká televize nebo Český rozhlas nakoupí zboží či služby od plátce a použije je výhradně pro veřejnoprávní vysílání, doposud nemá žádné právo na vrácení daně z přidané hodnoty. V případě nabytí účinnosti navrženého pozměňovacího návrhu bude České televizi a Českému rozhlasu umožněno vrácení daně v plné výši," uvedlo ministerstvo. Dopad na rozpočet podle něj bude nejméně 150 milionů korun.

Podle předkládajících poslanců však mohou takto získané peníze pomoci ČT a ČRo financovat další etapu digitalizace vysílání. Například ČT ve své výroční zprávě uvádí, že odvedla v roce 2015 do státního rozpočtu 593 milionů korun na DPH, a to bez nároku na odpočet.

Generální ředitel ČT Petr Dvořák uvedl v dopise poslancům z volebního výboru, v němž pozměňovací návrh podpořil, že v současné době odvádí ČT z každého poplatku, který činí 135 korun, 11,75 korun na DPH. Podle generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala by díky změně zákona o DPH mohl rozhlas využít ročně o 100 až 120 milionů korun více. Rozhlas by je podle něj mohl použít na další zkvalitňování rozhlasového obsahu, a to bez požadavku na zvýšení rozhlasových poplatků.